Přeskočit na obsah

Otrava etylenglykolem

Štítky:

Otrava etylenglykolem, známým pod obchodním názvem fridex, patří mezi nejčastější otravy psů a koček. To především proto, že jedovatá látka je běžnou součástí nemrznoucích a chladících kapalin, které se používají jako náplně do topení a klimatizací, primárních okruhů tepelných čerpadel, chladičů aut i zimních odstřikovačů aut. Většina otrav je neúmyslná, když se psi a kočky dostanou do míst, kde jsou nemrznoucí kapaliny špatně uložené, nebo kde vytékají. K otravě stačí i louže chladící kapaliny pod autem.

Otrava etylenglykolem probíhá velice rychle, už během několika hodin dochází k selhání ledvin, které je nakonec zvířeti osudné. Vzhledem k rychlému vstřebávání etylenglykolu jsou jinak užitečné zásady první pomoci – zvracení, živočišné uhlí – neúčinné a specifická léčba otravy není ve veterinární medicíně příliš dostupná, prognóza otrav je proto spíše špatná. Čím dřív se ale pes nebo kočka dostane k veterináři, tím jsou jeho šance na přežití lepší.

Co je etylenglykol a jak škodí

Etylenglykol, též etandiol, chemicky ethan-1,2-diol, je kapalina bez barvy a bez zápachu, lehce nasládlé chuti a s větší viskozitou než má voda. Je to tzv. dvojsytný alkohol. Jednoduchá, malá molekula podobající se etanolu, tedy lihu, od kterého se liší tím, že zatímco líh má pouze jednu tzv. hydroxylovou skupinu tvořenou atomem kyslíku a vodíku, etylenglykol má dvě.

Sám o sobě je etylenglykol málo toxický a jeho přímé účinky se podobají účinku lihu: koncentrované výpary dráždí oči a dráždivě působí i na žaludek, tlumí a ovlivňuje funkci mozku. Proto se počátek otravy projevuje podobně jako opilost.

Co je však velice toxické jsou metabolity etylenglykolu. V játrech je zpracováván enzymem alkoholdehydrogenázou stejně jako líh. Vzniká glykoaldehyd, ten je substrát pro další enzym, aldehyddehydrogenázu, která z něj vytvoří kyselinu glykolovou a ta se pomalu přeměňuje na kyselinu glyoxalovou. Kyselina glyoxalová se v organismu metabolizuje různými způsoby. Menší část se přemění na kyselinu hipurovou, v přítomnosti vitamínu B1 a B6 se 60 % přemění kyselinu mravenčí, pokud vitamíny k dispozici nejsou, většina se přemění na kyselinu šťavelovou. Všechny tyto látky jsou jedovaté, především, že jsou to kyseliny, okyselují vnitřní prostředí organismu. Kyselina šťavelová jako konečný produkt v těle krystalizuje a ničí tak především ledviny.

Jedovaté metabolity etylenglykolu

  • Glykoaldehyd: dysfunkce CNS, prohlubuje příznaky „opilosti“
  • Kyselina glykolová: hlavní příčina okyselení organismu
  • Kyselina šťavelová: váže vápník a tvoří ostré krystaly, které přímo poškozuje buňky, hlavně buňky tubulů ledvin.

Kde se etylenglykol nachází

Etylenglykol je látka používaná při výrobě plastů, jako rozpouštědlo, je součástí některých fotografických vývojek nebo ředidel pro uchovávání tkání v tekutém dusíku. V malém množství je součástí inkoustů, náplní do tiskáren, náplní do chemických toalet. Nejvíce se ale používá jako nemrznoucí směs k odmrazování letadel a jako chladící kapalina motorů automobilů. Nemrznoucí směs může být tvořená čistým etylenglykolem.

Otravy domácích zvířat

Etylenglykolem se mohou otrávit všechna domácí zvířata. Vůbec nejcitlivější je kočka a králík, úplně nejčastější jsou však otravy psů a koček, byly popsány také otravy drůbeže a hovězího dobytka. U psů a koček jsou otravy etylenglykolem nejčastější prostě proto, že jsou to právě oni, kdo mívají přístup do garáží či prostě míst, kde se k nemrznoucí směsi mohou dostat.

Minimální smrtelné dávky čistého etylenglykolu

  • 4,4 ml/kg pro psa
  • 0,9 ml/kg pro kočku
  • 10 ml/kg pro dospělý skot
  • 78 ml/kg pro kura

LD50 při požití

  • potkan 4000–10020 mg/kg ž. hm.
  • myš 5500–8350 mg/kg ž. hm.
  • morče 6610 mg/kg ž. hm.
  • pes 5500 mg/kg ž. hm.
  • kočka 1650 mg/kg ž. hm

Pro kachny je etylenglykol jedovatější než pro kura a telata hynou už po dávce 2 ml/kg. Čistě objektivně vzato má etylenglykol nízkou akutní toxicitu, nejedná se o prudce jedovatou látku. Četnost otrav je daná čistě relativně snadným přístupem zvířat k chemikálii, často neředěné.

Průběh otravy

Průběh otravy má tři fáze: neurologickou, kardiopulmonální a renální.

Po požití se etylenglykol velice rychle vstřebává, částečně už přes sliznici dutiny ústní, z trávicího traktu zcela, ze 100 %. Dostává se do krve, asi polovina se v nezměněné podobě vyloučí močí a zbytek je určený k metabolizaci v játrech. Jeho koncentrace v krvi klesá na polovinu každé tři hodiny. První metabolity etylenglykolu se v těle objevují už po hodině po pozření nemrznoucí směsi.

Enzymy alkoholdehydrogenáza, aldehyddehydrogenáza a laktátdehydrogenáza, která mění kyselinu glykolovou v kyselinu glyoxalovou nepracují tak rychle, aby se během otravy v těle nehromadil jejich substrát, reakce se kvůli nim zpomaluje, „seká“. To dělí průběh otravy na tři stadia podle toho, jaký metabolit zrovna v těle převažuje.

Neurologická fáze

První stadium otravy etylenglykolem nastupuje záhy po požití. První příznaky se mohou objevit už za půl hodiny a celá neurologická fáze trvá jen několik hodin. Způsobuje ho samotný etylenglykol.

Látka dráždí žaludeční stěnu, běžně se objevuje nevolnost a zvracení a působení na mozek způsobuje opilost. Zvíře se motá, je spavé, tělesná teplota je nižší.

Etylenglykol rozpuštěný v krevní plasmě zvyšuje osmolalitu krve, u psa se to navenek projeví produkcí většího množství moči a žízní.

Kardiopulmonální fáze

Druhé stadium otravy u psů a koček vnějšími projevy splývá se stadiem prvním. Začíná čtyři až šest hodin po otravě. Způsobuje ho glykoaldehyd a kyselina glykolová.

Glykoaldehyd má podobně jako etylenglykol tlumivý efekt na CNS, takže obluzení se prohlubuje až ve stupor nebo hluboké bezvědomí, mohou se objevit křeče. Narušuje také metabolismus glukózy a v těle se začíná hromadit kyselina mléčná a ketolátky, které okyselují vnitřní prostředí organismu.

Protože intoxikované zvíře už nemůže pít, ale tvorba většího množství moči pokračuje, nastupuje dehydratace.

Kyselina glykolová škodí tím, že dále okyseluje vnitřní prostředí organismu. Spolupůsobení kyseliny glykolové, glyoxalové, mléčné i ketolátek vzniká hluboká metabolická acidóza. Metabolická acidóza má zásadní zhoubný účinek na tkáně těla. Může dojít k multiorgánovému selhání. Navíc už malý pokles pH krve způsobuje zvýšení hladiny draslíku a toto zvýšení způsobuje poruchy srdečního rytmu s možnou zástavou srdce.

Končí asi 12 hodin po požití etylenglykolu a psi se mohou dočasně zdánlivě uzdravit.

Renální fáze

Zatímco během otravy lidí k úmrtí dochází během kardiopulmonální fáze, u zvířat je nejzásadnější fáze poslední, renální.

Vzniká na podkladě otoku ledvin způsobeného zvýšenou osmolalitou krevní plasmy dané přítomností kyseliny glykolové a glyoxalové a hlavně v důsledku tvorby krystalů kyseliny šťavelové. Ledviny akutně selhávají. První známky selhání ledvin se objevují 3672 hodin po otravě v případě psa a 1224 hodin po požití etylenglykolu u kočky. 7296 hodin po požití se obvykle zcela zastavuje tvorba moči.

Příznaky renální fáze otravy etylenglykolem

Poslední fáze otravy se projevuje obecnými příznaky spojenými se sníženou funkcí ledvin. Znovu nastupuje nebo se prohlubuje otupělost, zvířata nežerou, zrychleně dýchají, jsou dehydratovaná. Častá je tvorba vředů a vřídků v ústní dutině a sliněné, zvracení a někdy i průjem. Naprostá apatie a slabost přechází do bezvědomí, mohou se objevit křeče a pak zvíře hyne.

Ledviny otrávených zvířat jsou často zvětšené a při prohmatání dutiny břišní bolestivé.

Otrava jiných zvířat než psů a koček

U jiných zvířat jsou příznaky otravy v podstatě totožné. Otrava začíná akutně slabostí, motáním se a ulehnutím. U prasat je častý otok plic během kardiopulmonální fáze, u skotu se zase objevuje krvácení z nosu.

První pomoc při otravě

U koček je jedovatá dávka malá a průběh otravy rychlý, jakýkoliv kontakt kočky s etylenglykolem je třeba považovat za život ohrožující událost. U psa už závisí více na dávce a šance na úspěšnou léčbu je větší.

Každopádně vzhledem k rychlosti otravy je jakákoliv domácí léčba k ničemu a zvíře potřebuje co nejrychleji pomoc veterinárního lékaře. Čím později se mu jí dostane, tím je prognóza horší.

Léčba otravy etylenglykolem

Otravu etylenglykolem lze léčit jen u veterináře. Jde o hodiny.

Největší šance na vyléčení mají ta zvířata, která byla spatřena při olizování nemrznoucí směsi a hned, okamžitě, se dostanou do veterinární nemocnice. Běžné způsoby prvotního řešení otravy, tedy vyvolání zvracení a podání živočišného uhlí, v případě etylenglykolu nefungují. Zvířata jsou rychle obluzená a při zvracení by mohla vdechnout zvratky. Efekt výplachu žaludku je sporný. Má smysl jen do půl hodiny po otravě. Živočišné uhlí nefunguje.

Léčba otravy etylenglykolem se neobejde bez hospitalizace.

Protijed

Protože jedovaté jsou metabolity etylenglykolu, cílem léčby je zabránit jejich tvorbě a to se dá provést vyblokováním enzymu alkoholdehydrogenázy substrátem, který enzym zpracovává ochotněji než etyleglykol. Tím substrátem je etanol.

Etanol se dává přímo do žíly opakovaně každé čtyři hodiny první den a každých šest hodin druhý den hospitalizace. Lépe funguje lineární dávkovač a konstantní infuze 30% alkoholu po dobu 48 hodin. Ve velké nouzi funguje alkoholický nápoj, 4 ml 40% alkoholu na kilogram živé hmotnosti. Ten však také způsobuje zvracení, podobně jako etylenglykol.

Nevýhoda etanolu spočívá především v tom, že také tlumí CNS, snižuje tělesnou teplotu a utlumuje dýchací centrum, zvyšuje také osmolalitu krve a jeho metabolity taky okyselují organismus. Proto k léčbě otravy patří infuze s přídavkem bikarbonátu sodného.

Pokud se začne včas, etylenglykol se z většiny nezměněný vyloučí močí. Včas je ale velice záhy po pozření etylenglykolu. U kočky se musí začít do hodiny po otravě, u psa nejpozději do 10 až 12 hodin. Prognóza je dobrá u psů, kteří začali s léčbou do pěti hodin po otravě a slušná u koček, kterým se dostala péče do tří hodin.

Léčba acidózy a selhání ledvin

U zvířat, která se dostanou k veterináři už s rozvíjejícím se nebo rozvinutým selháním ledvin už je prognóza špatná. Kapačka může napravit dehydrataci a metabolickou acidózu, diuretika někdy mohou obnovit produkci moči. U lidí se při otravě etylenglykolem využívá hemodialýza a u psů a koček funguje také, ale dostupnost takové péče je nízká.

Při otravě etylenglykolem sice odumírají buňky ledvinových tubulů, ale bazální membrána, jakési buněčné lešení, není poškozené. To znamená, že ledviny mohou zregenerovat. Trvá to ale týdny až měsíce a celou tu dobu by zvíře potřebovalo dialýzu. Většina zvířat s akutním selháním ledvin, pokud se neobnoví močení, umírá nebo je utracena.

Diagnostika otravy etylenglykolem

Pokud nikdo neviděl, že zvíře nemrznoucí směs pilo nebo olizovalo, je určení diagnózy těžší, protože ani slabost a motání se není příznakem specifickým pro otravu a selhání ledvin také ne, to může mít mnoho příčin.

V tom případě se odhalení otravy neobejde bez laboratorních testů. Bohužel testy k odhalení první a druhé fáze otravy jsou „speciální“, jedná se o analýzy krevních plynů a acidobazické rovnováhy a ty nejsou rychle dostupné v menších ordinacích a klinikách. Už tři hodiny po požití se zvětšuje tzv. anionové okno jako důkaz metabolické acidózy. Také se zvyšuje osmolalita a klesá množství glukózy. 12 hodin po požití u kočky a 2448 hodin u psa se začínají zhoršovat parametry funkce ledvin. Moč je řídká a po třech hodinách u kočky a po šesti u psa se v ní objevují první krystaly šťavelanu vápenatého.

Podobně se projevuje otrava etanolem, metanonem, propylenglykolem, glykolem, barbituráty nebo marihuanou, také způsobují útlum, motání se, opilost, bezvědomí. U psa se tak může projevovat i otrava xylitolem nebo ivermektinem.

Metabolickou acidózu kromě otrav (kromě etylenglykolu i´ostatními alkoholy) způsobuje hlavně ketoacidóza, která doprovází dekompenzovanou cukrovku a laktacidóza, běžná při šoku nebo otravě krve.

Akutní selhání ledvin má mnoho různých příčin, hlavně další otravy, jako je otrava léky proti bolesti a zánětu a otrava lilií u kočky a z nemocí leptospiróza a E. coli a hemoragicko-uremický syndrom.

Prevence otravy etylenglykolem

Vůbec nejlepší je, když se zvířata k nemrznoucí směsi, chladící kapalině nebo vývojkám vůbec nedostanou. Nemusí ji přímo vypít, u koček stačí i olízání z tlapek, nebezpečná je proto i kapalina vylitá.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *