Sněť šelestivá je sporadicky se vyskytující, nicméně poměrně častá, vážná nemoc skotu a ovcí. Vzácněji postihuje také kozy.
Je to nemoc svalů a měkkých tkání, které při sněti otékají a nekrotizují s tvorbou plynu a celkovou otravou organismu nemocného zvířete. Vzniká po poranění včetně poraněních tupých (zhmožděniny), po nehygienicky vedeném porodu a možná je také infekce pupku novorozenců nebo mléčné žlázy.
Původce
Původcem sněti šelestivé je bakterie Clostridium chauvoei. To je tyčinka rostoucí za nepřístupu vzduchu. Tvoří velice odolné spory, které v půdě či v hnoji přetrvávají dlouhé roky. Přirozeně se také vyskytuje v trávicím traktu zvířat jako součást střevní mikroflóry a spory se nalézají i v jaterní tkáni zcela zdravých zvířat.
Clostridium chauvoei při svém množení produkuje hned čtyři druhy toxinů, které rozkládají tkáně, pojivo a krev hostitele.
Vznik nemoci
Sněť šelestivá vznikne, pokud kdekoliv v měkkých tkáních zvířete vznikne ložisko devitalizované, mrtvé tkáně a zároveň tam nemá přístup vzduch a tedy kyslík. V tomto prostředí se pak klostridie mohou velmi rychle množit, jejich toxiny dále rozkládají tkáně a ložisko se dále zvětšuje. Bakterie mohou pocházet buď z vnějšího prostředí při kontaminaci ran půdou nebo trusem, či byly přítomné v těle zvířete a jen využily nové příležitosti.
Klinické příznaky
Klinické příznaky závisí na místě infekce.
Sněť může postihovat svaly, typicky svaly stehna nebo zádě. V tom případě se objevuje náhle vzniklé silné kulhání na postiženou končetinu, která je oteklá a zvíře jí táhne za sebou, nedokáže se na ní vůbec postavit. Kůže nad postiženým svalem má fialovou barvu – proto se nemoci v angličtině říká také „black leg“, černá noha. V podkoží a v povázkách mezi svalovými vlákny se vytváření bublinky plynu. Při prohmatání postiženého místa bublinky plynu způsobují charakteristické praskání, proto sněť šelestivá.
Sněť vzniklá po infekci ran se nejprve projevuje hřejivým a bolestivým otokem v okolí rány, který se rozvíjí za 12–48 hodin po poranění. Pokračující rozpad tkání způsobí zfialovění kůže, která je chladná a necitlivá s hmatnými bublinkami plynu.
Vznikne-li sněť po porodu infekcí zhmožděných porodních cest, zvíře uléhá s vysokou horečkou, silně apatické, hráz a vulva je oteklá a může být přítomné malé množství krvavého hnilobně zapáchající výtoku. Tvorba mléka zcela ustává. Praskání plynu u poporodní gangrény chybí.
Sněť mléčné žlázy se projevuje otokem a hnilobně změněným sekretem.
Ve všech případech je sněť šelestivá provázená vysokou horečkou, silnou slabostí s ulehnutím, kolapsem a úhynem. Ten nastává za několik hodin až několik dní. Sněť se může projevit i náhlým úhynem, případně celá choroba trvá jen pár hodin, takže zvířata chovaná na pastvě jsou už nalezena mrtvá. Při infekci pupku nebo srdečního svalu je náhlá smrt pravidlem.
Mrtvým zvířatům může z tlamy nebo konečníku vytékat krvavý sekret.
Šelestivá sněť u jednotlivých druhů zvířat
Skot
U skotu je sněť šelestivá častější u mladého masného skotu od čtyř měsíců do dvou let a to v teplejší části roku. Nemocná zvířata bývají dobře živená. Predispozičním faktorem jsou asi zhmožděniny, které vznikají při vzájemných bojích mezi zvířaty. Málokdy mají ale zvířata nějaká viditelná zranění. Postižené bývají svaly pánevní končetiny, zad nebo krku, ale sněť může zasáhnout jakýkoliv sval na těle zvířete. Je možný jak perakutní průběh s náhlým úhynem zvířete při postižení srdce, nebo akutní sněť postihující sval s tvorbou plynu. Zvířata hynou do dvou dnů.
Ovce
U ovcí je sněť také častější v teplé části roku a zároveň u zvířat od šesti měsíců do dvou let.
Ovce onemocní snětí nejčastěji po kontaminaci ran sporami, například po kousnutí psem. Je možný i hromadný výskyt při nehygienicky provedených kastracích, kupírování ocásků nebo i injekční aplikaci léčiv. Dalším důležitým důvodem rozvoje nemoci je postřihání ovce nebo ovcí.
U ovcí se vyskytuje také snětivý zánět porodních cest. Vzniká po nehygienicky a nevhodně vedeném ztíženém porodu, když dojte ke zhmoždění porodních cest a zároveň k zanesení spor. U novorozeného jehněte mohou spory proniknout do nezhojeného pupku. Možný je též snětivý zánět mléčné žlázy v poporodním období a zvláštností je infekce nenarozeného plodu, přičemž bakterie do něj pronikají z matky, která sama je získala při postříhání během stříhání. Takový rozklad plodu nicméně zabije i bahnici.
Kozy
U koz je šelestivá sněť výrazně vzácnější než u ovcí. Může vzniknout po nitrosvalových aplikacích dráždivých látek nebo nedodržení hygieny při veterinárních zákrocích. Klinické příznaky jsou nevýrazné, průběh nemoci je velmi rychlý a koza je většinou nalezena už mrtvá či umírající.
Velbloudovití
Sněť šelestivá byla popsána také u velbloudů a experimentální infekce se povedla u lamy alpaky.
Diagnostika
V počátcích onemocnění nemusí být jednoduché poznat, že příčinou změněného zdravotního stavu je sněť šelestivá. Velmi podobné příznaky mohou doprovázet plynovou gangrénu, což je rovněž onemocnění svalů či jiných měkkých tkání a které také způsobují klostridie, ale jiného druhu. Vyloučené nejsou ani smíšené infekce. U ovcí je plynová gangréna provázena menší tvorbou plynu v podkoží než sněť šelestivá.
Náhle vzniklé kulhání může vypadat jako zlomenina nebo poranění kloubů. Infekce ran zase mohou způsobit i jiné bakterie.
Náhlá smrt s výtokem krvavé tekutiny z tělních otvorů vypadá zas jako antrax.
U poporodní gangrény je podobných nemocí vícero, především poporodní záněty dělohy z jiných příčin, nedokončený porod s rozkladem zadrženého plodu uvnitř dělohy, nebo ruptura dělohy.
Pitevní nález
Mrtvá zvířata se pozoruhodně rychle začínají rozkládat a tělo zapáchá jako žluklé máslo. K laboratornímu průkazu původce je nutné zvíře pitvat do hodiny po smrti.
Nekrotický sval je tmavý a vlhký, nebo suchý a světlejší, prostoupený bublinkami plynu. Změny mohou být dost hluboko ve svalových skupinách. Podkoží je vlhké krvavou tekutinou a také obsahuje bublinky plynu. U ovcí může být plynu méně než u skotu. Příslušná mízní uzlina je výrazně zvětšená.
Vnitřní orgány jsou poškozené toxiny. Obvyklý je otok plic a krvácení do plic a zánět výstelky hrudní dutiny, srdce a játra jsou křehká s rozpadající se tkání, často je postižená také slezina.
Léčba sněti šelestivé
Úmrtnost při sněti šelestivé se blíží 100 %. Léčba spočívá v aplikaci penicilínových antibiotik a protizánětlivých léků a chirurgickému otevření ložisek infekce a odstranění mrtvé tkáně. Bohužel úspěšnost je mizivá.
Prevence nemoci
Kromě hygieny při veterinárních zákrocích je důležitou formou prevence očkování. U ovcí a koz bývá součástí kombinovaných vakcín proti klostridiovým infekcím.
