Přeskočit na obsah

Chorioptová prašivina

Chorioptová prašivina, nebo též chorioptový svrab, je kožní onemocnění skotu, koz, koní, ovcí a lam, způsobené cizopasnými roztoči. Je to nakažlivá, častá nemoc, nejčastěji vyskytující se svrab u skotu, koz a koní, ale v porovnání se sarkoptovýmpsoroptovým svrabem je to spíš nepříjemnost, než vážný problém. Kvůli typickému místu výskytu se mu říká také končetinový svrab.

Na lidi nebo jiná domácí zvířata přenosná není.

Původce

Původcem chorioptové prašiviny je mikroskopický parazit patřící mezi roztoče, strupovka tuří, latinsky Chorioptes bovis. Podle latinského pojmenování vznikl přívlastek „chorioptová“, k rozlišení dalších druhů svrabu, které se u kopytnatců vyskytují.

Dospělá samička strupovky je asi 300 μm dlouhá, neviditelná pouhým okem. Má oválné, ploché tělo a osm párů nožek, z nichž první dva jsou zřetelně silnější než druhé dva. První, druhý a čtvrtý pár je zakončený krátkou stopkou s přísavkou. Samečci jsou podobní, ale přísavky mají na všech končetinách a čtvrtý pár je tak krátký, že nepřesahuje okraj těla.

Strupovka je obligátní parazit, všechna životní stadia žijí na kůži  hostitele. Ústní ústrojí umožňuje roztočům pást se na pokožce, živí se přímo kůží a buněčnými zbytky. Samičky kladou každý den jedno vajíčko, celkem jich za život nakladou 15–20. Larvy a nymfy se podobají dospělcům a stejně jako oni se živí kůží. Životní cyklus trvá asi tři týdny.

Přenos

Strupovky se přenáší jak přímým kontaktem mezi zvířaty, tak nepřímo přes stelivo či samotné sdílené prostředí zvířat. Bezpříznakové nosičství je časté. Ve vnějším prostředí strupovky přežijí minimálně 3 týdny, popisuje se i přežívání po dobu deseti týdnů.

Klinické příznaky

Zvířata mohou být hostiteli roztočů, aniž by to na nich bylo jakkoliv patrné. Příznaky prašiviny, pokud se objeví, jsou obvykle lokalizované na končetinách. U koní na spěnkách, zvláště pak v rousech, pokud je kůň má. U koz na zezadu na spěnkách, mezi paznehtky, častěji na pánevních končetinách. Na stejném místě parazituje i u ovcí, kromě toho se u beranů může rozšířit i na šourek. Podobně je tomu u skotu, kromě šourku u býků může postihovat také hráz, vnitřní stranu stehen nebo vemeno u dojnic.

U lam je postižena spodní strana ocasu, hráz, vnitřní strana stehen, břicho a meziprstí.

K rozšiřování chorioptové prašiviny mimo tyto místa dochází zřídka. Na postižených místech se tvoří mastné, žluté šupinky a stroupky. Celý proces doprovází svědění. Nemocná zvířata jsou neklidná, podupávají, nohy si okusují a o různé předměty si spěnky škrábou, někdy až do krve. Svědění je horší v noci.

Postižení větší plochy šourku u beranů může zvednout teplotu varlat natolik, že dojde k dočasné neplodnosti. Klinicky zjevná chorioptová prašivina je častější na podzim a v zimě, u skotu ustájeného ve stájích a u rousných koní.

Diagnostika

Kožní změny způsobené chorioptovým svrabem jsou poměrně charakteristické svým umístěním i vzhledem. Diagnózu je možné potvrdit vyšetřením kožního seškrabu. Podobně mohou vypadat bakteriální infekce, nejčastěji stafylokokové, a nedostatek zinku. Jak bakteriální infekce, tak nedostatek zinku se navíc může objevit zároveň s chorioptovou prašivinou.

Léčba chorioptové prašiviny

Celkově působící antiparazitika ze skupiny makrocyklických laktonů mají v případě chorioptové prašiviny někdy omezenou účinnost, protože parazité se nacházejí jen na povrchu kůže. Nejlépe funguje eprinomektin a doramektin podaný jako pour-on, na hřbet zvířat. U koní funguje také moxidektin v pastě. Ivermektin významně sníží počet roztočů, ale zcela je nevymýtí.

Fakt, že roztoči žijí jen na povrchu kůže, je ale činí přístupným lokální léčbě. Nakažená zvířata se dají koupat v amitrazu, funguje také fipronil, ale ten se nedá rozumně použít u dojených koz. Možná a účinná je také kombinace – podání ivermektinu sice nezabije všechny roztoče, ale pokud je následováno očištěním všech strupů kartáčem a případným ošetřením insekticidním sprejem, třeba Arpalitem, funguje to. U dojených koz se dá použít také koupel v síře, opakovaná každý týden čtyřikrát za sebou.

Sanace prostředí je problém. Opakované infekce a znovuobjevení se problémů následující zimu jsou časté.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *