Chronická respirační nemoc – infekční sinusitida

Zjevná infekce

Ke vzplanutí nákazy dochází působením predispozičních vlivů na latentně infikovanou drůbež.  Hejnem se nemoc síří pomalu, ale nemocnost je vysoká. Úmrtnost je naopak nízká a pokud se vyskytne, je způsobená souběžně probíhající nebo druhotnou infekcí, která chronickou respirační nemoc komplikuje.

U brojlerů se chronická respirační nemoc objevuje hlavně mezi 4.–10. týdnem života. U nosnic v malochovech je možný výskyt v jakémkoliv věku. Průběh může být nenápadný. Dosti typickým příznakem je zánět spojivek doprovázený slzením jednoho nebo obou očí. Pokročilejší nemoc je doprovázená otokem očních víček s výtokem z očí, který tvoří v očním koutku pěnu. Zánět vedlejších nosních dutin se projevuje zduřením v okolí očí, které může přejít do celkového otoku hlavy. Proces může být i jednostranný a postihuje nejprve jen jedno oko či jednu stranu hlavy.

Objevuje se také rýma s hlenovitým nebo hnisavým výtokem z nozder, který nijak nezapáchá. Ptáci frkají, prskají, mohou trpět i zánětem průdušnice s kašlem a chrapoty. Nejzávažnějším projevem je zánět vzdušných vaků, který je doprovázený dušností při námaze nebo zápal plic. Pokud se mykoplasmóza zkomplikuje nákazou bakterií E. coli, vzniklé záněty vzdušných vaků šířící se na osrdečník a játra jsou příčinou úhynu.

U krůt je mykoplasmóza nápadná zánětem vedlejších nosních dutin, neboli sinusitidou. Proto se nazývá infekční sinusitida krůt. Postihuje krůty nejčastěji ve věku 3–5 měsíců. Příznaky jsou víceméně podobné průběhu u kura, ale vždy bývá provázeno zduřením okolo očí a otoky hlavy. Krůty také mohou trpět zánětem mozku a příznaky postižení CNS.

Podobné nemoci

Chronická respirační nemoc je jen jedna z mnoha nemocí, které způsobují rýmu nebo kašel u kura domácího. Nejvíce se podobá hemofilové rýmě, která se ale šíří mnohem rychleji a má také mnohem kratší inkubační dobu. U kuřat podobně vypadá také infekční bronchitida, obecně může mykoplasmóza připomínat infekce méně patogenními paramyxoviry nebo reovirózu.

Slzení očí způsobuje i prašnost, průvan nebo nedostatek vitamínu A. Tyto různé nemoci a predispoziční faktory navíc na drůbež mohou působit současně a mykoplasmóza je může doprovázet.

Diagnostika

Při pitvě je patrný zánět sliznic horních cest dýchacích, plic, vzdušných vaků a ojediněle i kloubů a šlachových pochev. Nosní a vedlejší nosní dutiny bývají jednostranně vyplněné hlenovitým a později fibrinózním výpotkem. U krůt (a kachen) je výpotek gelovitý nebo sýrovitý a rozšiřuje a deformuje dutinu, ve které se nachází. Histologicky je nápadné zmnožení hlenovitých žlázek ve sliznici, ztluštění sliznice a ztráta řasinek.

Definitivní diagnóza se určuje průkazem mykoplasmat. Vzorky ke kultivaci lze pořídit i výtěrem z dýchacích cest u živého ptáka, nebo stěrem z plic a vzdušných vaků u ptáků úhynulých. Mykoplasmata jsou citlivé organismy, potřebují speciální transportní medium s penicilínem a vybavenou laboratoř. Je jednodušší, i když dražší, hledat DNA mykoplasmat metodou PCR.

Latentně infikované ptáky je možné vyhledávat testem na protilátky, bohužel je to zatížené množstvím falešně pozitivních i falešně negativních výsledků.

Léčba

Antibiotika urychlují vyhojení a zabraňují úhynům. Nejsou ale schopná zbavit zvíře nosičství mykoplasmat. Používá se tylosin, tilmykosin, erytromycin, spektinomycin, linkomycin, v omezené míře chinolony. Tetracykliny asi taky fungují. Penicilíny, cefalosporiny a sulfonamidy naproti tomu nefungují vůbec.

Podávání tylosinu také omezuje vylučování mykoplasmat do vajec a umožňuje ozdravení chovu nalíhnutím zdravých potomků.

Prevence

Eradikace nákazy je drahá, zdlouhavá, ale možná. Hejna prostá mykoplasmózy existují, ale v malochovech se zootechnická opatření potřebná k udržení zdravého hejna obtížně dodržují. Každý nákup nové drůbeže představuje riziko zavlečení, stejně jako výstavy drůbeže.