Klostridiová enterokolitida

autor článku MVDr. Tereza Ježková
4 minuty k přečtení

Klostridiová enterokolitida je střevní onemocnění psa způsobené přemnožením bakterií z rodu Clostridium ve střevním obsahu a narušením normálního složení střevní mikroflóry. Projevuje se jako akutní nebo chronický zánět tlustého střeva různé intenzity. Zvláštním střevním onemocněním, na jehož vzniku se podílí také klostridie, je akutní střevní hemoragický syndrom.

Příčina nemoci

Tlusté střevo psa není uvnitř sterilní, ale je osídleno celým ekosystémem bakterií. Mezi nespočet druhů mikroorganismů, kteří jsou součástí této přirození mikroflóry, patří i bakterie z rodu Clostridium.

Klostridie jsou gram-pozitivní nepohyblivé tyčinky. Vyžadují přísně anaerobní prostředí, bez přístupu kyslíku. Klostridiovou enterokolitidu způsobuje především druh Clostridium perfringens. Cl. perfringens tvoří několik typů. Klostridiovou enterokolitidu může způsobit jakýkoliv z nich, nejčastěji je to Cl. perfringens typu A.

Za určitých okolností, které může spustit snížení peristaltiky střev, stres, dietní chyba nebo změna krmné dávky, infekce jinými střevními patogeny nebo třeba léčba antibiotiky, se klostridie přemnoží, začnou sporulovat a přitom tvoří toxiny.

Toxinem, který je zodpovědný za příznaky onemocnění, je látka označovaná jako CPE, enterotoxin Cl. perfringens. Je to látka, která narušuje spojení mezi buňkami střevní sliznice, zvyšuje tak její propustnost a sekreci tekutin. Výsledkem je průjem.

Příznaky střevního onemocnění způsobeného klostridiemi

V souvislosti s klostridiemi se popisují tři odlišné klinické projevy:

  • Akutní průjem, který nejčastěji vzniká v souvislosti s hospitalizací nebo umístěním do psího hotelu. Průjem začíná 1–⁠5 dní poté. Je to akutní průjem různé intenzity a obvykle se jedná o průjem tlustého střeva: frekvence defekací je zvýšená s nápadným nucením, trus obsahuje hlen a nezřídka také krev.
  • Chronický průjem je střídavý, dlouhodobý, různé intenzity, typu tlustého střeva, trus obsahuje hlen, může obsahovat čerstvou krev, frekvence defekací je zvýšená. Epizody průjmu se objevují každých 4–⁠6 týdnů.
  • Akutní střevní hemoragický syndrom, HGE.

Zatímco akutní průjem není závažná nemoc a časem ustupuje sám, akutní střevní hemoragický syndrom může probíhat i jako prudké, život ohrožující onemocnění. Projevuje se zvracením, někdy zvracením krve, krvavým průjmem, který konzistencí a barvou připomíná višňovou marmeládu a pronikavě páchne a rychlým nástupem šoku. Zvíře kolabuje, není schopné chůze a tělesná teplota je snížená.

Princip vzniku onemocnění HGE je trochu odlišný a ne zcela prozkoumaný. Kromě klostridií a enterotoxinu se na vzniku nemoci podílí také hypersenzitivní reakce organismu, snad na klostridie a toxiny, nebo možná také na krmivo nebo jiné bakterie střevní mikroflóry. Není to nicméně zánětlivá reakce, výsledkem je opět, tentokrát enormní, zvýšení propustnosti střevní sliznice.

HGE se od ostatních klostridiových střevních onemocnění liší také výskytem. Postihuje především mladé psy ve věku 2–⁠4 let a to malých a toy plemen. Vůbec nejčastější zastoupeným plemenem je malý knírač. Jsou to většinou psi chovaní ve městech, kterým se dostává řádná veterinární péče.

Klostridiová enterokolitida a její diagnostika

Odhalit přesnou příčinu průjmu je leckdy nemožné a klinické a laboratorní vyšetření je zaměřené spíše na vyloučení jiných závažných příčin. Podezření na klostridie padá, pokud jsou v rektálním otisku zjištěny ve větších počtech.

K diagnóze HGE je potřeba také nejdřív vyloučit všechny ostatní příčiny krvavého průjmu a zvracení. Podobně se projevuje především parvoviróza, ale také otrava jedem na krysy nebo těžkými kovy, akutní zánět slinivky, akutní selhání ledvin a různé jiné bakteriální (salmonelóza, leptospiróza), virové (psinka, infekční hepatitida) a parazitární (měchovci) onemocnění.

Pro akutní střevní hemoragický syndrom je typické zahuštění krve, hematokrit stoupá až na 0,6–⁠0,8. Přitom běžné příznaky dehydratace, jako jsou zapadlé oči a zpomalený návrat kožní řasy, obvykle chybí.

Léčba

Akutní klostridiová enterokolitida často odezní po prosté symptomatické terapii, což je hladovka, případně podání léků proti zvracení nebo rehydrataci pacienta. Klostridie jsou citlivé na antibiotika, především na tylosin a amoxycilin. Jejich účinek při akutních průjmech je sporný.

Větší význam mají antibiotika při léčbě chronického přerůstání klostridií. Léčba antibiotiky v tomto případě zabírá během 2–⁠5 dní. K prevenci recidiv slouží především dieta s vyšším obsahem vlákniny a menším podílem bílkovin.

Akutní střevní hemoragický syndrom doprovázený šokem bezpodmínečně vyžaduje hospitalizaci a zavodnění i.v. roztoky. Léčbu doplňuje podání antibiotik. HGE je typický rychlou reakcí na léčbu, stav se rychle zlepšuje během 24 hodin.

Protože slizniční bariéra střeva je silně narušená, po hladovce je nejlepší rozkrmovat psy na hypoalergenní dietě. To je prevencí vzniku alergií na krmivo.

Jiné klostridie ve střevech psů

Ve střevním obsahu psa se občas vyskytuje i Cl. difficile, jeho role jako patogena je ale nejasná. Jiná bakterie. Cl. sordelii, může být příčinou prudce, perakutně probíhající nekrotické enterotoxémie. Příznaky jsou podobné jako u HGE, ale jsou mnohem rychlejší, s náhlými úhyny.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat