Psincový kašel je obecné označení pro nakažlivé nachlazení psů doprovázené záchvatovitým kašlem, který zní, jako kdyby měl pes v krku kost.
Je to akutní nemoc dolních cest dýchacích, odborně zvaná infekční laryngotracheitida, občas, i když nesprávně, se označuje i jako chřipka psů
Podobně jako lidské virózy má i psincový kašel mnoho různých původců a v praxi je nedůležité, který z nich vyvolal konkrétní onemocnění. Je to častá nemoc, která se snadno šíří mezi psy a projevuje se jako lehké nachlazení se záchvaty kašle. Ty vypadají, jako by měl pes v krku zaraženou kost či jiný předmět. Pes také může dávit bílé zpěněné hleny.
V závažných případech je psincový kašel doprovázený horečkou a těžkým dýcháním. Může přejít v zápal plic.
Původce
Infekční laryngotracheitida je v podstatě jakákoliv nakažlivá nemoc s kašlem, která není psinka a která není chřipka. Původci jsou viry i bakterie. Nejvýznamnějšími virovými původci je psí adenovirus typu 2 (CAV-2) a virus parainfluenzy psů typ 2 (CPIV-2), dále kašel vyvolává psí herpesvirus, pneumovirus, respirační koronavius, reoviry a další. Z bakteriálních původců je nejdůležitější bakterie Bordetella bronchiseptica. Ta dokáže způsobit onemocnění i sama o sobě, častěji se však přidá jako sekundární patogen a množí se na sliznici poškozené virem. Sekundárních bakteriálních původců je vícero, kromě bordetely situace rády využijí také mykoplasmata, pseudomonády, Pasteurella, Klebsiella nebo streptokoky.
Viroví původci jsou obvykle snadno ničeni běžnými dezinfekčními prostředky na bázi chloru a kvarterních amoniových solí a dlouho v prostředí nevydrží. Výjimkou je adenovirus, který na znečištěných předmětech přežívá několik týdnů.
Průběh nemoci
Psincový kašel je typickou kapénkovou nákazou. S výjimkou psího herpesviru se ostatní původci množí pouze na sliznicích dýchacích cest. K rozvoji onemocnění přispívají současná chronická onemocnění, jako je chronická bronchitida. Nemoc je častější u mladých psů.
Inkubační doba má délku maximálně 9 dnů.
Lehká forma nemoci trvá obvykle 5–14 dní, ale kašel může přetrvávat i několik týdnů. Pes trpí záchvaty suchého kašle, které vyvolávají dojem, že má „něco“ v krku, kašel se zhoršuje při námaze nebo při zatlačení na krk, například při zatahání za obojek. Pes se během záchvatů může dávit a vykašlávat husté hleny připomínající našlehaný bílek – v první chvíli to vypadá jako zvracení. Občas se objeví vodnatý nebo hlenovitý výtok z nosu či z očí. Jinak se pes většinou jeví jako zdravý, bez narušení celkového zdravotního stavu.
V těžších případech má pes horečku a je smutný a bez nálady. Zánět průdušnice a průdušek je doprovázený vlhkým kašlem a ztíženým dýcháním.
U neočkovaných štěňat do půl roku věku, u psů s oslabenou imunitou a u zvířat s chronickými nemocemi dýchacích cest může psincový kašel přejít až do těžkého zápalu plic.
Domácí léčba psincového kašle
Psincový kašel je většinou viróza, proto nezbývá, než ho „vyležet“. Základem je klid, vzrušení či fyzická aktivita většinou provokují záchvaty kašle. Vykašlávání podporuje jitrocelový sirup. Dávkování je jednoduché, pro velkého psa v dávkování pro dítě, pro malého nahradit polévkovou lžíci čajovou.
Nachlazený potřebuje také dostatek tekutin. Může dostat slabý vlažný čaj s medem. Pokud málo pije, někdy pomáhá podat vývar nebo přidat do vody pár kapek mléka. Psi občas kvůli rozbolavělému krku odmítají suché krmivo, ale namočené nebo konzervu či maso si dají.
U většiny psů kašel do 10 dnů odezní. Uzdravení psi jsou krátkodobě imunní před infekcí těmi původci, kteří u nich vyvolaly nemoc.
Kdy je potřeba řešit psí kašel s veterinářem
Veterinář by měl vidět každého kašlajícího pejska, který kašle delší dobu než 2 týdny a také všechny psy, kteří trpí také nechutenstvím, horečkou, zánětem spojivek nebo jim z nosu tečou žluté nebo zelenožluté hleny. Kontrolu zasluhují všichni nachlazení psí senioři, hlavně pokud je trápí nějaké chronické onemocnění.
Pozor, pokud pes vlhce kašle v noci, v klidu po delším ležení, může se jednat o kašel způsobený onemocněním srdce. Stejně tak tvrdé nafouklé břicho a suchý kašel patří hned do ordinace zvířecího lékaře.
Jestliže je kašel hodně úporný a vysilující a jen jitrocelový sirup nedokáže krk zklidnit, psovi také může pomoci veterinář. Léky na potlačení kašle totiž může vybrat a nadávkovat jen veterinární lékař.
Léky proti zánětu nebo horečce může psovi vydat také jen a pouze veterinář, lidské léky proti horečce jsou pro psa příliš silné! Nikdy nepodávejte psům lidské léky proti bolesti a zánětu.
Při horečce nebo při postižení průdušek a plic se psi obvykle léčí antibiotiky. Nejčastěji se používají potencované peniciliny, sulfonamidy a doxycyklin, ty totiž dobře hubí bordetelu.
Očkování proti psincovému kašli
Psincovému kašli se nelze vyhnout. Stačí, když se dva psi na procházce očuchají, ani nemusí zjevně kašlat. Nemoc se snadno šíří v parcích, na cvičácích, na výstavách a jiných kynologických akcích. Proti některým původcům se však dá očkovat.
Očkování proti adenovirům je součástí „běžných“ kombinovaných vakcín proti psím chorobám – kromě kašle totiž stejný vakcinační virus chrání i proti infekčnímu zánětu jater. Bohužel injekční podání není schopné vytvořit dostatečnou imunitu na sliznicích. Toto očkování proto nechrání před infekcí a infekčností psa, pouze zmírňuje až zcela maskuje klinické příznaky nemoci.
Podobně očkování proti parainfluenze bývá součástí většiny kombinovaných vakcín. Opět platí, že pouze zmírňuje klinické příznaky.
Speciální vakcíny proti psincovému kašli obsahují obvykle antigen viru parainfluenzy a B. bronchiseptica. Jsou dvojího druhu. Některé vakcíny se podávají injekčně, bez ochrany proti infekci, pouze proti nemoci. Druhý typ se podává přímo na nosní sliznici, podporuje tak vznik slizniční imunity a kromě samotné nemoci chrání i proti infekci.
Nákaza jiných zvířat či člověka
Původci psincového kašle jsou úplně jiní než původci lidských viróz a vzájemný přenos proto není možný. Viroví původci kašle napadají pouze psa.
Jinak je tomu ale v případě bordetely. Ta se může přenést i na kočku a vyvolat nebo zhoršit u ní průběh kočičí rýmy, občas vyvolává i rýmu u králíků a zvláště je potřeba dát pozor na morčata, u kterých je bordetelóza nejčastější příčinou smrtelného zápalu plic.
