Syngamóza je nemoc horních cest dýchacích postihující mnoho desítek různých druhů ptáků, hlavně ptáky hrabavé včetně hrabavé drůbeže, pernaté zvěře a bažantů chovaných ve voliérách.
Původcem je cizopasná hlístice, která žije v průdušnici ptáků. Nemocní ptáci jsou ospalí, těžce dýchají s otevřeným zobákem, potřásají hlavou a chraptivě kýchají. Neléčená zvířata mohou uhynout a to i hromadně. Jiná silně vyhubnou. Přežívající ptáci během několika měsíců červi samovolně vyloučí.
Původce
Původcem syngamózy je červ patřící mezi hlístice, česky zvaný srostlice trvalá, latinsky Syngamus trachea.
Jméno srostlice trvalá vychází ze zvláštního způsobu rozmnožování červů. Dospělá samice je až 3,5 cm dlouhá a jeden milimetr široká, samec je výrazně menší, jen asi půl centimetru dlouhý a jeho zadní část je vrostlá do vulvy samice, takže celý červ má tvar písmene Y. Červi žijí v trvalé kopulaci.
Dospělí červi se živí krví od nasáté krve mají červenou barvu. Samice klade vajíčka, která jsou hostitelem vykašlávána společně s hlenem, polykána a odchází do vnějšího prostředí trusem.
Vývoj srostlice je přímý. Ve vhodných podmínkách, což je teplota nad 20 °C, dozrává ve vajíčku infekční larva za 8–14 dní. Pro ptáky je infekční jak takové zralé vajíčko, tak samotná infekční larva, ale ještě častěji se stane, že vajíčko s larvou sežere dešťovka nebo plži či hmyz živící se trusem. Ti pak slouží jako rezervoároví hostitelé, v jejich těle se larvy srostlice zapouzdří a čekají, až takového hostitele sezobne vhodný pták. Nejdůležitějším rezervoárovým hostitelem jsou právě žížaly, protože uvnitř žížaly může srostlice žít až čtyři roky. Samotné vajíčko srostlice ale také není žádný chudák, v prostředí přežije až devět měsíců a neničí ho ani mráz.
Jakmile se larvy dostanou do střeva ptáka, pronikají do krve a krevním oběhem do plic, tam se 2x svlékají a migrují do průdušek a průdušnice. Za 17–20 dní po infekci už se v trusu ptáka nacházejí vajíčka a cyklus se uzavírá.
Hostitel dospělé červy časem samovolně vyloučí. V perličkách žije parazit maximálně 98 dní, u kura asi pět měsíců a u krůt přes sedm měsíců.
Hostitelé srostlice
Syngamózou nejčastěji onemocní hrabaví ptáci. Nejškodlivější je u krůťat a bažantích kuřat. Nevyhýbá se ani perličkám, kuřatům, křepelkám nebo pávům. U exotických ptáků je nepříjemným parazitem špačků, majn, loskutáků a krkavcovitých. Napadá také pštrosy emu, dravce a sovy, vzácně holuby, vodní drůbež a drobné pěvce chované ze záliby a mnoho druhů divoce žijících pěvců, jako jsou kosové, špačci či kavky. Celkem je to parazit více než 34 druhů ptáků.
U vodních ptáků je mnohem častějším parazitem příbuzná srostlice dočasná, tou se může nakazit i pštros a dravci včetně sov.
Jak se syngamóza projevuje
Příznaky syngamózy jsou nápadné zvláště u mladé drůbeže. Červi ji oslabují sáním krve a mechanicky ucpávají dýchací cesty. Nakažení ptáci jsou ospalí, moc nežerou a těžce dýchají s otevřeným zobákem. Časté je zívání, potřásání hlavou, kašel a chraptivé kýchání. Ptáci hubnou a chřadnou. V dutině zobáku bývá větší množství hlenu, někdy i s krví. Úhyny udušením jsou možné.
Imunita
Kuřata nejčastěji onemocní ve věku 2–3 měsíce, pak nastupuje věková rezistence a starší slepice už jsou hostitelé jen malého množství červů a jsou částečně imunní k reinfekci. To ale neplatí pro krůty, ty mohou onemocnět v každém věku a dospělé krůty jsou roznašeči infekce. Stejně tak pěvci jsou k nákaze vnímaví bez ohledu na věk.
Jak poznat syngamózu
Na první pohled se zná, že syngamóza musí být snadno rozpoznatelná podle klinických příznaků, ale opak je pravdou. Časté zívání může být způsobeno nervozitou, z neinfekčních příčin kašle a dušení je nejdůležitější cizí těleso, tedy zaskočení semínka a pak se podobně projevuje celá řada infekcí dýchacích cest, především infekční laryngotracheitida a aspergilóza. Jakmile je kýchání či chrapot doprovázen jakýmkoliv otokem hlavy či výtokem z očí, tak se nejedná o syngamózu!
Syngamóza se dá dosti snadno potvrdit prosvícením krku po namočení peří silným světlem, podobně jako se prosvěcují vejce. Červi jsou velcí a v průdušnici tvoří stíny. Také vyšetřením trusu se dá zjistit přítomnost vajíček parazitů. Zcela jasný důvod úhynu dává pitevní nález.
Léčba
Léčba syngamózy je jednoduchá, červy likvidují odčervovací prostředky. Ideální jsou benzimidazolové preparáty podávané několik dní po sobě, ničí totiž červy pomalu. U silně zamořených ptáků, zvláště u pěvců, může totiž množství uhynulých červů ucpat dýchací cesty a způsobit úhyn.
Prevence nemoci
Problémem u syngamózy je hlavně prevence. Do chovu se parazité dostanou s trusem divoce žijících pěvců. Není možné zlikvidovat nakažené rezervoárové hostitele. Určitou ochranu poskytuje střídání výběhů, odchov mladé drůbeže odděleně od chovných kusů, což platí zvláště pro krůty, zamezení kontaktu s divoce žijícími ptáky a u kura vypouštění kuřat do výběhu až poté, co jsou kuřata starší než tři měsíce nebo aspoň vypouštění jen v suchém počasí, kdy nelezou žížaly.
Odčervení neposkytuje žádnou ochranu proti dalšímu nakažení. V zamořených výbězích je nutné pravidelné paušální odčervování vnímavé drůbeže každé tři týdny.
