Trichomonóza holubů
Protože většina holubů je nositeli bičenek ve voleti, holoubata se nakazí už s prvním krmením holubím mlékem, pouhé hodiny po vylíhnutí. U mladých holubů je také nejčastější zjevné onemocnění, dospělci bývají častěji skrytými nosiči nákazy. V holubníku může trichomonóza způsobit vysoké ztráty na holoubatech 10–20 dní starých, s úmrtností až 80 %.
Rozlišuje se několik forem nákazy.
Slizniční forma
Slizniční, nebo také jícnová forma, vzniká při prostém přemnožení bičenek na sliznicích horní části trávicího traktu. Je to nejčastější a nejnápadnější forma nemoci, která nejčastěji postihuje holoubata ještě na hnízdě, 8 – 20 dní stará. Postižená holoubata jsou slabá, špatně rostou a opeřují, těžce dýchají. Postiženo může být i jen jedno mládě v hnízdě, které je pak ve srovnání se sourozencem nápadně zakrslé. Nemoc se projevuje na sliznici dutiny zobáku nejprve zarudnutím a pak tvorbou drobných nekrotických ložisek, které splývají do sírově žlutých povlaků. Tyto nekrotické pablány a nálepy mají sýrovitou konzistenci lze snadno odstranit bez krvácení sliznice pod nimi. U některých holoubat vzniká na sliznici až jako vlašský ořech velký uzel, který zvířeti zcela znemožňuje příjem potravy. Stejně tak se povlaky se mohou šířit až do hltanu a ucpat vstup do jícnu a způsobit vyhladovění nemocného holuba, případně ucpou vstup do hrtanu a holub se udusí.
Žluté masy jsou často vidět v pootevřeném zobáku, případně mohou být patrné v koutcích zobáku. Ze zobáku může také vytékat táhnoucí se, zapáchající slina. Někdy se mohou žluté boule a bouličky objevit i na kůži hlavy.
K hynutí neošetřených mláďat na slizniční formu dochází za 3–10 dní.
Střevní a orgánová forma
Období výletu z hnízda je pro mladé holuby stresem, který je často doprovázený druhou vlnou úhynů v důsledku trichomonózy. Při střevní formě se bičenky množí na sliznici dvanáctníku, kde vznikají vředovité uzlíky velikosti čočky, které prosvítají přes stěnu střevní. Sliznice bývá zarudlá a potáhlá bělavým povlakem. Střevní forma se projevuje silným průjmem, žíznivostí a rychlým chřadnutím nemocných holoubat.
Při celkové infekci se prvoci krví šíří do celého těla. Nejpostiženějším orgánem jsou játra. Zde množení bičenek způsobuje kruhová ložiska odumřelé tkáně, která mají běložlutou barvu a asi 1 cm v průměru, s okolním překrveným lemem. Kromě jater podobné nekrotické změny vznikají také v ledvinách, v plicích, v srdci a ve vzdušných vacích. Generalizovaná infekce je ze všech forem nejzhoubnější, projevuje se malátností, dušností, vzpřímeným, tučňáčím postojem a rychlým úhynem. Postihuje jak výletky, tak u starší holuby.
Pupeční forma
Poslední formou trichomonózu u holubů vzniká při průniku bičenek do ještě nezahojeného pupku vylíhlého holouběte. Hnízdo může být infikováno jak trusem obsahujícím živé bičenky, tak hleny ze zobáku nebo obsahem volete. Pupeční forma tvoří tzv. tvrdý pupek. V místě pupku vzniká velký, sírově žlutý nekrotický uzel tvarohovité konzistence.
Dospělí holubi
U dospělých holubů způsobuje trichomonóza slabou kondici a hubnutí, nekvalitní peří, neochotu k létání a ztrátu orientace, takže takoví poštovní holubi se pak ztrácejí během závodů. Žíznivost nemocných holubů může druhotně vést ke znečištění hnízda, protože takoví rodiče dávají holoubatům hodně vody – kterou holoubata musí vyloučit. Holubi, kteří jsou nositelem velkého množství bičenek, mají také vysoké úhyny holoubat na hnízdech.
Patogenní kmeny bičenky dokáží způsobit hromadné úhyny neimunních holubů všech věkových kategorií. Naopak přítomnost málo virulentních bičenek v holubníku poskytuje holubům trvalou imunitu.
