Přeskočit na obsah

Vápenka andulek

Na fotografii je hlava andulky s celkově zcela zdeformovaným zobákem a ozobím v důsledku zanedbané vápenky.  Je dobře vidět voštinovitý vzhled změněné rohoviny.
Velice pokročilá vápenka u andulky s deformací horní i dolní poloviny zobáku. Povšimněte si voštinovitého vzhledu změn.
Zdroj: Wikimedia Commons

U andulek začíná vápenka v koutcích zobáku a odtamtud se pomalu šíří na ozobí a kořen zobáku. Na postižené kůži se objevují různě velké, šedavé nebo žlutošedé masy typicky voštinového vzhledu. Viditelné dírky jsou chodbičky roztočů v této keratinové hmotě. Nejprve jsou tyto změny malé, ozobí přestává být na celé ploše hladké, kůže v koutcích se loupe a kožní změny připomínají nalepené hrudky mouky.

Hmota se časem zvětšuje, zesiluje a v pokročilých případech ucpává nozdry. Vápenka umí způsobit vznik velkých nárůstů, které připomínají rohy.

Lupovky svými chodbičkami mohou trvale narušit i hluboké vrstvy pokožky, která rohovatěním tvoří zobák, a vznikají deformace zobáku, hlavně horní čelisti. Zobák může být zesílený, může přerůstat nebo se naopak může snadno lámat.

Kožní změny se mohou rozšířit do okolí očí, na samotná oční víčka nebo i do okolí kloaky a na běháky. Na nohách začíná vápenka jako ostrůvkovitá ložiska zduřelých šupin, která se postupně slévají. Pokud má andulka vápenku na běhácích a je kroužkovaná, zesílení končetiny z důvodu nemoci může nožku zaškrtit a způsobit i její odpadnutí. Těžké postižení samo o sobě způsobuje bolest a neschopnost udržet se na bidle jak kvůli omezené hybnost v kloubech, tak kvůli deformaci chodidel nebo drápků.

Vápenka svědí, nemocní ptáci jsou neklidní, otírají si zobák o bidla nebo klec, velice svědivé je postižení nohou. Svědění je horší v noci a samo o sobě ptáka vysiluje. Zanedbaná vápenka ztěžuje až znemožňuje ptákovi příjem vody a krmiva, nakonec se přidávají dýchací potíže a pták hyne.

Vápenka andulek může však probíhat téměř bez příznaků nebo je nakažené zvíře dlouhé měsíce bez viditelných potíží. Nejčastěji se rozvíjí u výletků a mladých dospělých ptáků, velký vliv má stres, podmínky chovu, imunosuprese. Vnímavější jsou zvířata z příbuzenské plemenitby a genetika obecně bude mít také značný vliv na individuální citlivost ptáků.

Vápenka u jiných papoušků

U neofém a kakariků se vápenka projevuje úplně stejně jako u andulek. U alexandra velkého mohou chybět viditelné kožní změny a projevy infekce lupovkami se omezují na svědění a vyškubávání peří, hlavně na krku, hrudi, zádech a břiše. Vápenka u ar postihuje nohy a svědění může spustit i sebepoškozování. Nemoc bývá spojená s jinými nemocemi, které oslabují imunitu.

Vápenka pěvců

Svrab je častá nemoc kanárů. Začíná jako zesílení šupin na spodní části prstů a chodidla, které postupně dále zvětšují a nakonec odstávají úplně pryč. Mohou se vytvořit doslova keratinové visačky, kterými jsou běháky ověšené. Drápky se deformují a přerůstají. Ptáček má problémy sedět na bidle a podobně jako u andulek také u kroužkovaných kanárů hrozí ztráta končetiny z důvodu zaškrcení.

U pěvců se vápenka nešíří na hlavu ani nikam jinam, zůstávají postižené pouze končetiny.

Diagnostika

Vzhled pokročilé vápenky je poměrně charakteristický. U drůbeže a kanárů se někdy plete s přirozeným hrubším vzhledem nohou starších ptáků, ale vápenka způsobuje mnohem dramatičtější změny. Podobné změny na běhácích pěvců mohou být zapříčiněné neštovicemi nebo papilomavirózou.

U andulek je nejčastějším procesem, který se plete s vápenkou, tzv. hnědá hypertrofie ozobí samiček papouška vlnkovaného, což je záležitost  způsobená pohlavními hormony, ne infekcí. Při hnědé hypetrofii ozobí zesiluje a ztrácí hladký povrch, ale nárůst je listovitý, ne voštinovitý s dírkami od roztočů. Dá se snadno sloupnout nehtem. Kožní potíže postihující neopeřené části těla mohou doprovázet podvýživu, totiž nedostatek vitamínu A.

Každopádně pokud se pod mikroskop umístí keratinizovaná masa, šupiny nebo hmota zpod šupin, nebo přímo seškrab, bude preparát obsahovat množství roztočů. U drůbeže může být lupovka kuří, protože je větší, pozorována na spodní straně uvolněných šupin silnější lupou.

Léčba vápenky

Léčba je jednoduchá, bohužel mnoho zvířat je léčeno nedostatečně nebo vůbec. Úplně nejjednodušší a nejspolehlivější  je ivermektin nebo moxidektin, použitý buď jako kapka pod křídlo, nebo lokálně na kožní změny, nebo injekčně, nebo přímo do zobáku, to je jedno. Ptáci se ošetřují každé dva týdny tak dlouho, dokud krusty neodpadnou a příznaky zcela nezmizí.

Použití ivermektinu nebo moxidektinu je jedinou reálnou šancí úspěšné léčby papoušků nebo obecně ptáků, u kterých nejsou postižené jen běháky. Různé masti, vazelína, minerální nebo stolní olej akorát ptáka zapatlají, ale vápenky ho nezbaví. Tak maximálně mohou dočasně ulevit svědění.

Lokální ošetření je užitečné při léčbě drůbeže, hlavně proto, že ivermektin i moxidektin mají dlouhé ochranné lhůty na maso i vejce, 28 dní.

Čistě mechanicky se lupovky dají udusit olejem. Zvířatům se celé běháky namočí do stolního nebo parafínového oleje. Při těžké vápence je potřeba toto dělat každý den a to tak dlouho, dokud se běháky nevyléčí. Při použití vazelíny stačí ošetření jednou za týden opět až do vyléčení.

Rychleji fungují sirné masti, koupele v síře nebo benzyl benzoát.

Z volně prodejných antiparazitik se s úspěchem dá použít amitraz či Arpalit, zvláště v kombinaci s oleji, které změkčí a odloučí vrstvy strupů. Ošetření antiparazitiky se opakuje následující den a pak za 14 dní. Nicméně zde už opět vzniká problém s ochrannými lhůtami na vejce, které jsou při použití Arpalitu několik týdnů dlouhé.

Lokální ošetření nemusí chov zcela zbavit vápenky, protože roztoči mohou přežít na neošetřených, opeřených částech těla.

Sanace prostředí

Roztoči nějakou dobu přežijí mimo hostitele, takže sanace chovatelského zařízení je nezbytná. Omytí, výměna bidel a hřadů, dezinfekce Virkonem S a insekticidní postřik by měl stačit. Horší je to s výběhy drůbeže, zvláště pokud jsou rozbahněné. Udržovaný, suchý výběh, ve kterém nebudou mít slepice rozmočené nohy, roztoče dlouhodobě neudrží a dá se ošetřit například Stalosanem. Bahnitý výběh ale představuje vždy překážku ke zbavení se svrabu.

Doplňková léčba

Zvířata se zanedbaným svrabem na běhácích mohou ocenit péči veterinárního lékaře, antibiotika a léky proti bolesti. Hojení urychluje přídavek vitamínu A.

Deformace drápků, prstů, zobáku nebo rohových šupin mohou být trvalé. Těžce nemocné ptáky je možná lepší nechat utratit. Při včasné léčbě je prognóza vynikající, vápenka je dobře léčitelná nemoc.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 2 Průměrně: 5]
Stránky: 1 2

8 komentářů na “Vápenka”

  1. Avatar
    pavla brabcová

    Dobrý den,

    díky moc za tyto stránky! Mám krátce slepice, žádné zkušenosti a pořád nějaké omyly a informace nad zlato, veterináři o drůbeži většinou nevědí…
    Chci se zeptat, objevila se nám vápenka, sehnala jsem Ivermectin – biomectin 10mg/ml, chtěla jsem podávat pod křídlo, nejsem si jista dávkováním? 8-10kapek na větší slepici je v pořádku?
    A jelikož očekáváme kuřátka a jedna slepice je začervená, chtěla jsem jim rovnou všem při tom dát helmigal. mám tablety a také netuším dávkování, dočetla jsem se že se podává 5 tablet po 3 dny za sebou?
    lze takto kombinovat, nebo ivermectin je i na vnitřní parazity? vejce vyhodit celý měsíc?

    předem velice vlice děkuji za odpověď!

  2. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    ivermektin rovnou odčervuje. Je škoda, že vám kolega, co vám ho vydal, nedal i informace o dávkování. 8-10 kapek je opravdu, opravdu moc. Stačí jedna. S helmigalem nekombinujte. OL na vejce je opravdu minimálně ten měsíc.

    MVDr. Ježková

  3. Avatar

    Dobrý den,

    chtěl jsem se zeptat, jaká je vzdálenost možného přenosu vápenky od sousedního chovu? Sousedi chovají slepice hned vedle za drátěným plotem, typický blátivý vesnický výběh, slepice mají vápenku, neřeší to.. Jaké je riziko přenosu na můj chov, resp. jak daleko bych měl umístit výběh? Bohužel ideál by bylo hned u plotu. Popřípadě po jak dlouhé době to ty moje chytnou, že bych je ivermektinoval „pravidelně“?

    Díky
    Jarda

  4. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    vápenka se přenáší úzkým kontaktem.

    Každopádně pokud má soused zanedbaný chov, nechtěla bych, aby výběhy přímo sousedily a držela bych odstup co největší to jde, protože svrab není ani zdaleka jediná nakažlivá nemoc slepic.

    MVDr. Ježková

  5. Avatar

    Dobrý den, vím o vápence s nezanedbaného chovu. Prostorný kurník, celodenně větraný, čištěný 2-3x týdně a vysypávaný křemelinou.Výběhem je zahrada. Krmení granulovanou krmnou směsí. Jaká je podle Vás příčina onemocnění? Pokud půjdou slepice pryč,jak dlouho je prostor zamořený?

  6. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    pokud je to vápenka, příčina je pořád stejná, je to parazit. K zavlečení dojde zakoupením nakažené drůbeže. Mimo hostitele nepřežívají cizopasníci příliš dlouho.

    MVDr. Ježková

  7. Avatar

    Dobrý den,
    dostal jsem radu, že na ošetření nohou u slepiček zasažených vápenkou je vhodný pongamový olej.
    Rád bych se zeptal, jestli je na ošetření nohou vhodný a kde se dá sehnat.
    Předem děkuji za informaci.
    M.P.

  8. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    je úplně jedno, jaký olej použijete. Funguje mechanicky, dusí roztoče, ale k jakémukoliv účinku musíte běháky ošetřovat opakovaně každý den a navíc tato metoda vápenku jen tlumí a neléčí.

    Jsou mnohem lepší způsoby, vypsané v článku.

    MVDr. Ježková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *