Zaklíštění, napadení klíšťaty, je naprosto běžná kožní parazitóza, klíšťata trápí všechny savce, ptáky i plazy. Typický je sezónní výskyt, vrchol aktivity parazitů spadá do jara a podzimu. Oteplování a mírné zimy posledních let ale způsobují, že s klíšťaty se můžeme setkat celoročně, i když s menší intenzitou.
Jedno klíště není samo o sobě příliš škodlivé. Masivní zaklíštění především mláďat ale může způsobit chudokrevnost a úhyn vyčerpáním. Infestace však zvířata obtěžuje, na kousnutí klíštětem mohou být zvířata také alergická.
Obrovský význam mají klíšťata jako přenašeči závažných infekčních onemocnění.
Klíšťata v Česku
V České republice se vyskytuje hned několik druhů klíšťat. Úplně nejčastější je klíště obecné, Ixodes ricinus. Vyskytuje se na celém území až do nadmořské výšky 1000 m n. m. Klíště obecné je právě to běžné klíště, tvoří až 90 % všech klíšťat v naší zemi.
Stručný popis našich klíšťat
Samička klíštěte obecného je asi 4,5 mm dlouhá, má červenohnědý zadeček a malý černý hřbetní štítek, který kryje jen přední třetinu těla. Sameček je o polovinu menší a černý štítek kryje celý zadeček, takže celý živočich je černý.
Nymfy se podobají samečkům, dorůstají ale asi do velikosti 1 mm. Nymfy i dospělci mají osm nožek. Naproti tomu nejmladší vývojová stadia, larvy, mají jen šest končetin, měří 0,8 mm a jsou téměř průhledné.
Klíště obecné je vektorem boreliózy, anaplasmózy a klíšťové encefalitidy. Má dlouhé ústní ústrojí, takže ranky mají tendenci se zanítit. U jehňat po sání klíšťat mohou vzniknout i abscesy obsahující zlatého stafylokoka, nebo i celková stafylokoková infekce.
Ve Velké Británii klíště obecné roznáší i skotskou encefalomyelitidu ovcí.
Rozšiřujícím se druhem klíštěte u nás je piják lužní, Dermacentor reticulatus. Dříve obýval jen soutok Dyje a Moravy, v současnosti už jeho areál zasahuje většinu Jihomoravského kraje a šíří se k Olomouci a dál.
I vy můžete pomoci zjistit, kde všude už piják žije, zapojte se do projektu https://najdipijaka.cz/.
Piják miluje lužní lesy a pobřežní vegetaci, louky a pastviny s vysokou hladinou spodní vody. Piják patří mezi tzv. ornátová klíšťata. Od klíštěte obecného se na první pohled odlišuje kresleným štítkem. Zajímavé taky je, že má jako jediné naše klíště oči.
Piják lužní je přenašečem babesiózy psů.
Dalšími druhy klíšťat jsou různé druhy klíštů: Klíšť lužní, Haemaphysalis concinna, klíšť lesostepní, Haemaphysalis inermis, a klíšť stepní, Haemaphysalis punctata.
Klíšťové jsou zřídka vyskytující se klíšťata, žijí na jihu Moravy. Vzhledově připomínají něco mezi klíštětem obecným a pijákem lužním. Nemají oči, tělo je hnědé a u samiček hřbetní štítek kryje polovinu těla. Okraj zadečku zdobí lem s příčnými rýhami. Pijáky připomínají naznačenou tmavou kresbou.
Všichni klíšťové jsou přenašeči klíšťové encefalitidy. Klíšť lužní šíří také tularemii. Klíšť stepní je kromě klíšťové encefalitidy i vektorem anaplasmózy a Q horečky a může šířit i babésiozu skotu. Klíšť lesostepní a klíšť stepní může navíc při svém sání do těla organismu vpravit toxiny, které způsobují klíšťovou paralýzu.
Novinkou mezi klíšťaty v ČR je klíšť obroubený, Hyalomma marginatum. Je to na první pohled opravdu velké klíště, nenapitá samička je dlouhá 5–6,5 mm. Napitý klíšť může být velký až 2 cm. Má hnědou barvu, naznačené pruhování na končetinách a stejně jako piják má oči. Pochází ze Středomoří, do Čech se dostává na tělech stěhovavých ptáků, na kterých saje. K případnému udržení populace u nás potřebuje dlouhý teplý podzim, který umožní nymfám ještě před zimou se svléknout. Napité nepřeměněné nymfy v zimě z velké části hynou. Kromě ptáků může klíště zavléct i zaklíštěného import dobytka z oblastí výskytu.
Klíšť obroubený přenáší babésiózu psů i dobytka a krymsko-konžskou hemoragickou horečku.
Životní cyklus klíšťat
Všechna česká klíšťata jsou tzv. trojhostitelská. Každé klíště za život vystřídá tři různé hostitele. Choroboplodné zárodky, které do sebe dostane s krví, přežijí i přeměnu do dalšího stadia a tak může klíště efektivně šířit nemoci.
Z vajíčka se vylíhne nejprve larva, která vyhledá hostitele. Tím bývají nejčastěji drobní savci. Nasaje se krve a po nějaké době se svléká a přeměňuje se na nymfu. Ta opět saje krev a po nasátí se svléká. Oblíbenými hostiteli nymf bývají zajíci, malé šelmy, bažanti a jiní středně velcí živočichové. Dospělá klíšťata sají na spárkaté zvěři, na kopytnících, psech, kočkách, člověku. Klíště ale není v žádném svém stadiu hostitelsky specifické, je mi celkem jedno, které zvíře mu poslouží jako zdroj krve. Klíště obecné a klíšť lužní pijí běžně také na ještěrkách a hadech.
Nasáté samičky po odpadnutí nakladou v několika snůškách tisíce vajíček a umírají. Celý cyklus může trvat jen rok, ale většinou trvá několik málo let.
Jedno sání trvá 4–6 hodin. Klíšťata tráví většinu svého života ve vnějším prostředí. K životu potřebují vlhké mikroklima, před suchem se schovávají v travní plsti a v podrostu. Ani při hledání hostitele nelezou nikam vysoko, nejvíce jich je do výšky 60 cm nad zemí a mladší stadia se zdržují ještě blíž půdy. Neskáčí ze stromů, na stéblech trávy či nízkých bylinách a křovinách čekají, až vhodný hostitel půjde kolem. Jejich akční radius je jen několik metrů.
Jak klíšťata škodí domácím zvířatům
Klíšťata vyhledávají na hostiteli místa s tenkou kůží. Sají v okolí očí, na ušních boltcích, na nose, na spodině krku, na břiše, v tříslech, na šourku. Větší množství klíšťat trápí zaklíštěné zvíře samo o sobě. Klíště sající v meziprstí způsobuje silné kulhání, může se přichytit také ve zvukovodu, v předkožce a vůbec na různých dalších nevhodných místech.
Klíště obecné má navíc dost dlouhý chobotek, kterým saje krev, poškozuje kůži do hloubky a neošetřené ranky se zcela běžně infikují. Okolí přísátého klíštěte běžně zčervená a svědí, není to příznak boreliózy, jen prostě reakce na sliny parazita a kožní poranění.
U jehňat trpících anaplasmózou ranky po klíštěti mohou zhnisat až v abscesy, ze kterých se bakterie šíří do kloubů a celého těla. Zcela běžně vznikají v místech sání klíšťat malé tuhé bouličky, granulomy, zvláště u zvířat, která jsou na kousnutí klíšťat alergická a pokud při vytahování klíštěte zůstane v rance hlavička parazita. Granulomy se během několika týdnů vyhojí, ale mohou celou dobu svědit.
Zvláštní formou přímého škodlivého působení klíšťat je klíšťová paralýza. To je chabá obrna způsobená toxiny ze slinných žláz klíštěte, nejnebezpečnější jsou při sání samičky, zvláště ty přichycené na krku nebo na páteři. Klíšťovou paralýzu z našich klíšťat dokáže vyvolat klíště obecné a klíšťové, ale není to časté. Mnohem nebezpečnější jsou v tomto směru druhy klíšťat, které u nás nežijí. Nejhorší paralýzu způsobuje australské klíště Ixodes holocyclus.
Jak odstranit klíště
Je snadné klíště na zvířeti odhalit, jsou vidět pouhým okem a sáním se ještě zvětšují.
Okamžitá pomoc je jasná, klíště vytáhnout. Nejlépe se tak činí pomocí pinzety, versatilky, elektrikářského krokodýlku nebo speciálního háčku. Klíštěcí chobotek nemá závit, je úplně jedno, na kterou stranu je točeno nebo jestli se s ním jen viklá. Pozor ale na přílišný tah.
Když se stane, že se klíště přetrhne a v rance zůstane hlavička, není potřeba panikařit. Vyhnisá sama, ale na místě se vytvoří ona svědivá boulička.
Ranky je lepší pokud možno dezinfikovat, i když v husté srsti není vždy možné najít místo, kde klíště bylo. Stejně tak je dobrý nápad brát si na vytahování klíšťat rukavice. Boreliózu je údajně možné chytit už jen manipulací s klíštětem.
Včas odstraněné klíště pravděpodobně na zvíře nestačí přenést žádnou nemoc. Babésióza se přenáší po 24 hodinách, borelie nejvíce třetí den sání.
Co proti klíšťatům?
S klíšťaty se bojuje špatně, protože většinu svého života jsou venku a jejich hostiteli jsou divoce žijící zvířata. K určitému omezení počtu klíšťat na zahradách a ve výbězích slouží časté sekání trávníku a omezování křovin a houštin.
Nezbývá než zvířata chránit více či méně chemickými cestami s tím, že účinek se musí udržovat minimálně od předjaří až do začátku zimy.
Přírodní preparáty na principech rostlinných silic, citriolu, hřebíčku, levandule, tea tree a mnoho dalších sice vypadají přírodně, ale pro kočky je mnoho z nich přímo toxických a psům zase nevoní. Doba účinku je krátká.
Užívání vitamínu B nemá žádný dokázaný účinek ani u lidí, ani u zvířat.
U menších zvířat lze s klíšťaty bojovat bez chemie prostě vyčesáním po každé procházce a odstranění nachytaných klíšťat dřív, než se kousnou.
Insekticidy k prevenci zaklíštění
Přípravků k ochraně zvířat proti klíšťatům je nepřeberné množství. Mnoho z nich je určeno pro psy a kočky a je k dostání i v lékárnách a zverimexech, jiné jsou distribuovány jen v ordinacích veterinárního lékaře. Pro ovce a hovězí dobytek takové léky prodává jen veterinář.
Největším problémem je široce rozšířená rezistence klíšťat na působení těchto přípravků a zvláště u volně prodejného hrozí, že bude účinnost výrazně menší, než je očekávání.
Chemické látky účinné proti klíšťatům
Organofosfáty a karbamáty jsou látky používané k hubení hmyzu už skoro 50 let. V současnosti mají výhodu ceny, ale klíšťata bývají už zvyklá.
U nás se prodávají dva různé organofosfáty v přípravcích proti klíšťatům: Diazinon, obsažen v obojku Trixie a Beaphar Diaz a Tetrachlorvinphos, TCVP, který je účinnou látkou obojků Beaphar SOS. Karbamát propoxur je hlavní složkou přípravků značky Bolfo a společně s pyrethroidem flumethrinem působí v obojcích Kiltix.
Pyrethroidy jsou rychle působící kontaktní insekticidy s výhodou repelentního působení. Pozor, většinou jsou jedovaté pro kočky!
Nejčastěji používaná látka permethrin buď samostatně nebo v kombinaci s dalšími látkami chrání proti klíšťatům psy, také koně a off label je možné i použití na fretky, králíky, morčata a drůbež, která nesnáší vejce pro lidský konzum. Deltamethrin ve specialitě Sputop a Deltanil je určený k ochraně skotu a ovcí.
Flumethrin je jediný pyrethroid, který není jedovatý pro kočky a může tedy odpuzovat parazity i z jejich kožíšků.
V současnosti je fipronil celosvětově nejpoužívanější prostředek proti klíšťatům. Je to kontaktní insekticid působící na kůži zvířete. Nástup jeho účinku je pomalejší než u pyrethroidů a také repelentní účinek je výrazně slabší. Začíná plně působit 12–18 po aplikaci. Působí velmi dlouho, protože se obnovuje z mazových žláz. Je málo toxický, dá se použít na štěňata a koťata starší dvou dnů věku.
Rezistence klíšťat je široce rozšířená a běžná. Měsíc už nepůsobí žádný takový spot-on, v lepším případě funguje dva týdny, v horším skoro vůbec. Pozor, fipronil je jedovatý pro králíky!
Přípravků s fipronilem je na trhu obrovské množství. Je asi zbytečné jmenovat je všechny. Kromě prvního a nejznámějšího Frontlinu je to Effipro, Fypryst, Fipron, Flevox a mnoho dalších. Ještě víc přípravků obsahuje fipronil v kombinaci.
Isoxazoliny jsou nejnovější třídou antiparazitik. Jsou jedinečné svým systémovým působením, po ošetření zvířete dlouhodobě přetrvávají v jeho krvi. Parazité jsou usmrceni až poté, co se nasají krve, tyto látky nemají repelentní účinek. Používají se k ochraně psů a koček ve formě tablet, případně spot-onů.
| Insekticid | V čem je obsažen |
|---|---|
| Permethrin | Arpalit, Bio-kill, Beaphar Bea Flea, Bob Martin, Top Spot-on, Ataxxa, Advantix, Frontline Tri-Act, Vectra 3D |
| Deltamethrin | Scalibor, Beaphar Canishield, Prevendog |
| Cypermethrin | Belfit, Direct, Neostomosan (+ Tetramethrin), Sputop, Butox, Deltanil Pour-on |
| Fenothrin | Sergeanťs Dual (+ propoxur) |
| Flumethrin | Kiltix (+ propoxur), Foresto (+ imidakloprid) |
| Insekticid | V čem je obsažen | Jak funguje |
|---|---|---|
| Fluralaner | Bravecto | Hubí klíště do 12 hodin, velmi dlouhý účinek trvající 12 týdnů proti klíštěti obecnému |
| Afoxolaner | Nexgard, Frontpro | Hubí klíšťata do 48 hodin, účinek trvá měsíc |
| Sarolaner | Simparica | Okamžitě klíště hubí, účinek trvá 5 týdnů |
| Lotilaner | Credelio | Okamžitě klíště hubí, účinek trvá měsíc |
Vyzkoušené přípravky proti klíšťatům
