Zánět zvukovodu

Zánět zvukovodu, otitis externa, je zánětlivý proces postihující zvukovod, tedy část vnějšího ucha od bubínku po boltec Je to častý zdravotní problém domácích zvířat, hlavně psů, koček a králíků. Projevuje se především svěděním, zvířata se škrábou na kořenech ušních boltců a  klepou hlavou, velice často také uši zapáchají nebo ze zvukovodu něco vytéká, případně je zvukovod ucpaný strupy, nálepy, zduřeninami.

Příčin zánětu zvukovodu je velice mnoho. U přežvýkavců se obvykle jedná o bakteriální zánět vycházející ze středního ucha, u králíků bývá příčinou svrab, taktéž u kočky je ušní svrab nejčastější, i když ne jedinou, příčinou zánětu zvukovodu. U psa je však vůbec nejčastějším důvodem opakujících se zánětů alergické onemocnění, atopická dermatitida nebo alergie na krmivo.

Neléčené záněty vnějšího ucha nemizí samy, naopak mají tendenci přecházet do chronicity nebo se mohou šířit do středního ucha.

Co je vnější ucho

Vnější ucho je společný název pro ušní boltec a zvukovod, tedy trubici, která vede zvukové vlny dovnitř k bubínku. Když se hovoří o zánětu vnějšího ucha, obvykle se jedná o zánět právě zvukovodu. Někdy je postižený zvukovod i ušní boltec, hlavně jeho vnitřní strana. Jen málokdy postihuje zánět vnějšího ucha jen boltec.

Zvukovod psů a koček má tvar písmene L. Delší vertikální kanál vede od vstupu zvukovodu směrem dolů a je vyztužený chrupavkou. Pak se stáčí do horizontálního kanálu, který už vede lebeční kostí a končí u bubínku.

Zdravý zvukovod

Zdravý zvukovod je vystlán hladkou jemnou tenkou pokožkou. Oproti kůži jinde na těle se zvukovod liší hlavně tím, že vrchní zrohovatělá vrstva pokožky horizontálního kanálu se neustále posouvá, migruje, směrem od bubínku ven. Je to samočistící schopnost ucha.

Pokožka je opatřená také hojnými mazovými žlázami, ty tvoří až 10 % kůže zvukovodu. Nejméně je jich u bubínku, u vstupu do zvukovodu je jich nejvíce. Mazové žlázy produkují neutrální tuky. Tvořená kyselina linolová a olejová působí proti růstu bakterií.

Ceruminózních žláz je výrazně méně. Jejich sekret je vodnatý. Smíšením sekretů obou typů žláz a přidáním oloupaných kožních buněk vzniká ušní maz. V hloubce zvukovodu je řidší, směrem ven obsahuje více a více tuků, takže odpuzuje vodu a udržuje ve zvukovodu stálou relativní vlhkost kolem 80 %. Maz je mírně kyselý a to také omezuje růst bakterií.

Ve zvukovodu zdravých psů i koček se nicméně může nacházet menší množství bakterií, hlavně gram–pozitivních, nebo kvasinky. Ve zdravém uchu nemají šanci se rozmnožit.

Příčiny zánětu zvukovodu

K tomu, aby vznikl zánět zvukovodu, se musí stát něco, co naruší přirozený samočistící a antibakteriální mechanismus ucha.

Jen málo infekčních činitelů dokáže vyvolat zánět vnějšího zvukovodu samo o sobě. Nejčastější nakažlivou příčinou zánětů je ušní svrab. U psů, koček a fretek ho způsobuje strupovka ušní, u králíků prašivka králičí. Prašivka králičí se může vzácně přenést také na morče, ovce, kozu. Svrabovka druhu Notoedres muris způsobuje (ušní) svrab potkanů a myší, ale na rozdíl od strupovky a prašivky zánět nepostihuje zvukovod, ale ušní boltce.

Druhým univerzálním původcem zánětu zvukovodu je cizí těleso. Takovým tělesem je nejčastěji travní osina, ale může to být také tráva, hlína, písek a vůbec jakýkoliv předmět, který ve zvukovodu dokáže uváznout.

Zánět zvukovodu se může objevit také přestupem infekce ze středního ucha. Tento způsob vzniku je důležitý u skotu, ovcí nebo lam, ale u velkých zvířat je obecně zánět zvukovodu nepříliš častou nemocí.

Příčiny zánětu zvukovodu u psů

Jiná situace nastává u psů. U nich se jedná o častou nemoc a to hlavně proto, že u nich zánět zvukovodu doprovází časté poruchy zdraví, jako jsou alergická onemocnění a poruchy rohovatění kůže.

Hlavní příčiny zánětu zvukovodu psů

Atopická dermatitida, alergie na roztoče nebo pyly, obvykle postihuje také kůži na těle, jen část pacientů má pouze zánět zvukovodu. U alergie na krmivo bývá zánět zvukovodu jako jediný příznak trochu častější.

Idiopatická seborea je vrozená porucha kožního rohovění, doprovázená mazotokem. V uchu takový mazotok způsobí nadměrnou tvorbu ušního mazu.

Plemenná predispozice k zánětům zvukovodu

Hlavně proto, že alergická onemocnění i idiopatická seborea jsou dědičně podmíněná onemocnění psa, existuje k rozvoji zánětu vnějšího ucha u psa plemenná predispozice.

• kokršpanělé
• zlatý retrívr
• labradorský retrívr
• trpasličí pudl
• skotský teriér
• westík
• šarpej

Přesné mechanismy predispozice jsou u různých plemen různé. Kokršpanělé mají sklon k ceruminózním otitidám a šplouchajícím uším, protože mohou trpět idiopatickou seboreou kokršpanělů a navíc mají i svojí vlastní nemoc, idiopatický hyperplastický zánět zvukovodu. Idiopatický znamená, že příčina není známá.

Idiopatická seborea může trápit i westíky, ti navíc mají i skon k atopii, stejně jako šarpej, který má navíc i zúžený vertikální kanál zvukovodu. Retrívři mají jednak sklon k alergiím i mazotoku, jednak se rádi koupou a do jejich uší se může dostat snadno povrchová voda.

Další predispoziční faktory

Zvýšená vlhkost ve zvukovodu je vůbec důležitý predispoziční faktor. Sama o sobě nezpůsobuje zánět, ale zvyšuje pravděpodobnost, že zánět vznikne. Zapařené ucho je ideální živnou půdou pro bakterie a kvasinky.

Kromě potápění v přírodě může vadit i příliš časté koupání doma ve vaně, pokud se voda dostává do uší a příliš časté čištění uší různými čistidly. Zánět je možné vyvolat i nevhodnou technikou čistění uší, drbání zvukovodu hrubou gázou nebo vatou na špejli nebo čištěním, při kterém se naopak maz zatlačuje směrem k bubínku.

Tvar ušního boltce, jestli je ucho vzpřímené nebo převislé, se často uvádí také jako predispoziční faktor. Nicméně vlhkost uvnitř zdravého zvukovodu klopeného ucha je stejná jako vlhkost vzpřímeného zdravého ucha. Ani statistika nepotvrzuje, že by psi s převislým uchem trpěli zánětem zvukovodu častěji.

Stejně tak se uvádí negativní vliv hustého osrstění zvukovodu. Ani to však není jednoznačné. Vytrhávání může dráždit a vyvolat zánět, použití pudru také (pudr působí jako cizí těleso, když spadne až do zvukovodu) a psi s chlupatýma ušima nemusí mít zánět častěji než psi s téměř lysými zvukovody. Pokud ale už takový pejsek na záněty trpí, je lepší chlupy omezovat.

Co ale vždy predisponuje k zánětu je obstrukce zvukovodu. Takovou obstrukcí může být vrozené zúžení zvukovodu, nádorové onemocnění, nejčastěji vycházející z mazových žlázek zvukovodu a především zesílení a zřasení kůže zvukovodu. Takové obstruktivní procesy narušují, zpomalují nebo i zastavují epiteliální migraci, v uchu se hromadí maz, živná půda pro bakterie a oloupané kožní buňky tam dráždí jako malinkatá cizí tělesa.