Alergie na bleší kousnutí u kočky
Zdroj: Wikimedia Commons
U koček vypadá hypersenzitivita na bleší kousnutí úplně jinak než u psa. U kočky je alergie na bleší kousnutí jednou z nejčastějších příčin tzv. miliární dermatitidy. Miliární dermatitida je kočičí verze alergického ekzému. Pupínky se netvoří z bleších štípanců, ale je to kožní alergická reakce. Jsou drobné, červené a přecházejí ve stroupky. Vyrážka vzniká typicky na krku a na hřbetě, ale může postihnout i stehna a břicho. Vyrážka je málokdy přes srst vidět, ale je cítit při pohlazení kočky.
Svědění bývá vyjádřeno různě. Některé kočky se jen častěji a vehementněji olizují. To může komplikovat diagnózu, protože si tam mohou vylízat bleší trus a vykousat dospělé blechy, takže zablešení jako příčina není vůbec vidět. Jiné kočky se mohou kousat a vytrhávat si celé chomáče srsti. Takové kočky si mohou vyškubat lysiny, které mohou být i značného rozsahu. Lysivost bývá symetrická a může zahrnovat břicho, slabiny, stehna, zadek, okolí kořene ocasu i krk. Svědění může být i natolik intenzivní, že se kočka škrábe až do krve, hlavně na hlavě a krku.
Kožní infekce nasedající na poškozenou kůži bývají poněkud vzácnější než u psů.
Eosinofilní vřed
Zvláštním projevem alergických reakcí u koček bývají kožní změny patřící do tzv. eosinofilního komplexu. Obecně jsou to jasně červené, lysé změny na kůži. Některé bývají svědivé, jiné ne. Mohou vznikat přímo v místě dráždění, ale jiné zase ne. Některé kočky reagují vznikem jen jedné konkrétní změny, jiné si jich pořídí víc najednou.
Častým nálezem je eosinofilní vřed. To je nebolestivý, nesvědivý, ovšem ošklivě vypadající vřed se zesíleným okrajem, který se nejčastěji tvoří na horním pysku. Vřed je vyplněný žlutou nebo hnědavou nekrotickou tkání a okolí je rudé. Může zasahovat i do dutiny ústní nebo až pod nos. Majitelé to považují za pořezání o plechovku s krmením nebo za popáleninu. Eosinofilní vřed se může vyskytnout až u 60 % koček s alergií na bleší kousnutí.
Eosinofilní granulom a eosinofilní plak
Podobně může vypadat i eosinofilní granulom, pokud postihne přechod pysku a sliznice dutiny ústní. Také nebolí a obvykle nesvědí. Je to dobře ohraničený, tuhý, vystupující a červený, bělavý nebo žlutavý uzlík. Při postižení okolí tlamy nebo brady je doprovázen otokem, postižení uvnitř dutiny ústní ztěžuje polykání. Často se také objevuje na stehnech jako vícečetné, v pruzích uspořádané výsevy, které mohou sahat od paty zvířete až k sedacímu hrbolu. Na kůži na krku či na stehnech může být granulom i lineární, v podobně provazcovitých změn, které mohou být dosti skryté v srsti. Eosinofilní granulom mohou doprovázet zvětšené příslušné mízní uzliny.
Eosinofilní plak je změna lysá, vlhká, mokvavá a výrazně svědivá. Nejčastěji se tvoří na vnitřní straně stehen, na břiše, na krku a na hlavě a připomíná poněkud psí hot-spot. Eosinofilních plaků většinou bývá víc vedle sebe. Mízní uzliny mohou být také zvětšené.
Kožní změny v podobě eosinofilního komplexu nejsou vůbec specifické pro alergii na bleší kousnutí, jedná se o alergickou reakci koček obecně. Vždy je ale potřeba myslet i na ty blechy, protože bleší hypersenzitivita je častou příčinou.
Nemoci podobné bleší alergické dermatitidě u koček
U koček je to ještě těžší než u psa, protože jak miliární dermatitida, tak eosinofilní komplex jsou nespecifické kožní změny. Miliární dermatitida kromě různých alergií vzniká také jako reakce na střevní či jiné kožní parazity, jako jsou všenky a dravčíci, doprovází dermatofytózu, svědění hlavy, krku a zádi může doprovázet ušní svrab. Projevuje se tak i bakteriální infekce, deficit biotinu nebo nedostatek nenasycených mastných kyselin v potravě nebo některé autoimunitní nemoci.
V případě kožních změn spadajících do eosinofilního komplexu je potřeba v případě vředu vyloučit infekční příčiny, poranění a nádory, hlavně spinocelulární karcinom. Granulom či plak je zase podobný mastocytomu nebo lymfomu. Pokud je už jasné, že se jedná opravdu o eosinofilní komplex a ne o primární infekci či tumor, pravděpodobně se jedná o alergii „na něco“. Alergie na bleší kousnutí je díky svému častému výskytu dobrým kandidátem.
Diagnostika
U zvířete s kožními změnami, u kterého jsou zároveň objeveny blechy, je bleší alergická dermatitida vždy největším kandidátem na příčinu. Bohužel ne vždy musí být zablešení hned patrné. Testy na alergie jsou zrovna v případě blech dosti nespolehlivé. Lepší výsledky než testování z krve dává intradermální kožní test. Senzitivita je bohužel nízká a negativní výsledek neznamená, že blechy nejsou příčinou potíží.
Diagnóza vzniká nejčastěji prostě na podkladě typického rozložení kožních změn u psů, protože umístění kožních změn je ve skutečnosti citlivější diagnostický nástroj než testy na alergii. Obtížnější je to u koček, ale miliární dermatitida je často způsobená právě alergií na bleší kousnutí, zvláště když je možné, aby zvíře blechy mělo.
Potvrzením diagnózy je ustoupení potíží po ošetření proti blechám. Zlepšení v podobě zmizení svědění ale může nastat až za 4–8 týdnů.
Terapie FAD
Základem je zbavit zvíře blech a to co nejrychleji. Teoreticky udělají nejlepší službu preparáty s rapidním účinkem, které zároveň fungují jako repelenty. To jsou pyrethroidy, jako permethrin, které se ale nedají použít na kočku. V praxi ale fungují i látky, které nejsou repelenty a jako prevence i ty, které vyloženě vyžadují, aby se blecha napila krve, jako všechny tablety proti blechám. Zdá se, že sání jednotlivé blechy alergii ještě nespustí a stačí drastické omezení bleší populace, aby příznaky zmizely a už se neobjevily.
Než alergie společně s blechami ustoupí, svědění se dá tlumit krátce působícími kortikoidy podávanými v tabletách. Samozřejmě je nutné léčit druhotné bakteriální či kvasinkové infekce.
Alergie na bleší kousnutí je nevyléčitelná nemoc, při poštípání blechami se problém vrátí. Proto je nutné takové zvíře chránit doživotním podávání přípravků proti blechám, v případě koček držením jen v bytě.
