Malasseziová dermatitida

Malasseziová dermatitida koček

U koček je malasseziová dermatitida méně častá než u psů. Na kůži zdravých koček se kvasinka jako komenzál vyskytuje méně často než u psů. Výjimku tvoří jen sphynx a rexové. Vyloženě plemennou predispozici má devon rex, díky rodovému sklonu k rozvoji mazotoku.

I u koček může být kvasinkový zánět kůže spojený s alergiemi. Nejčastějším projevem malasseziové dermatitidy je zánět zvukovodu.

Pokud se u koček kvasinky přemnožují i jinde na kůži, bývá to příznak závažného celkového onemocnění. Predispozičními faktory je FeLV a FIV a častou příčinou je tzv. paraneoplastický syndrom. Nejčastějším tumorem spojeným s kvasinkovou dermatitidou je karcinom slinivky.

Příznaky jsou trochu odlišné než u psů. Typické je zarudnutí kůže, mazotok, šupinatění, tvorba lupů nebo voskových nálepů v kožních záhybech, ale svědění nemusí být přítomno.

Diagnostika

Hlavní metodou určení diagnózy je cytologické vyšetření otiskového preparátu. To znamená, že veterinář na postižená místa otiskne sklíčko, preparát obarví a vyšetří pod mikroskopem. Množství kvasinek v počtu 3 a více v jednotlivých polích při 1000násobném zvětšení obvykle potvrzuje diagnózu.

Vždy je potřeba vyloučit jiná podobná onemocnění a zaměřit se na odhalení predispozičních faktorů.

Podobných nemocí je hodně a mnoho z nich je zároveň faktory vzniku kvasinkové dermatitidy. Je to především atopická dermatitida a alergie na krmivo, kontaktní dermatitida, povrchové bakteriální infekce kůže, demodikóza, svrab, poruchy keratinizace, jako je idiopatická seborea nebo dermatóza reagující na podání zinku, reakce na léčiva nebo i epiteliotropní lymfom. U koček může podobně vypadat také kočičí akné.

Léčba

Malassezie nepronikají do kůže, žijí na jejím povrchu a jsou tak snadno dostupné k lokální léčbě. Látek, které kvasinky ničí, je hned několik.

Je to především chlorhexidin v koncentraci aspoň 2 % a všechny deriváty kyseliny azolové (enilkonazol, klotrimazol, ketokonazol, mikonazolú. Tyto látky se prodávají v různých lékových formách (krémy, roztoky, šampony) a to i v kombinaci. Jsou to léky zvláště vhodné pro léčbu jednotlivých ložisek. Šampony zasáhnou větší povrch těla, aplikují se 2x týdně.

Užitečná je i citlivost kvasinek k nižšímu pH. K oplachům je skvělá 2% kyselina octová (ředěný ocet) nebo kyselina boritá. Kvasinky ničí také roztok hypermanganu, koupele v síře nebo tea tree olej (pozor, je toxický pro kočky!).

Kvasinkový zánět zvukovodu se léčí některými ve veterinární ordinaci dostupnými kapkami do uší, ty obvykle obsahují mykonazol, nějaké antibiotikum a kortikosteroidy.

Těžké případy se kromě lokální léčby řeší pouze ve spolupráci s veterinárním lékařem celkovými antimykotiky, nejčastěji itrakonazolem (Sporanox), antibiotiky (k tlumení bakteriální infekce, která je často také přítomna) a krátkodobě celkově kortikoidy k potlačení svědění. Pes by se měl cítit lépe do tří týdnů, ale léčba samotná obvykle trvá déle.

Pokud je možné léčit vyvolávající příčinu, prognóza je dobrá. V opačném případě se malasseziová dermatitida může vracet. K prevenci slouží preventivní lokální léčba, v těžkých případech pulzní terapie celkovými antimykotiky s monitoringem jaterních funkcí.