Paréza trávicího ústrojí králíků

Paréza trávicího ústrojí králíků, paralytický ileus, zástava trávení, je častá, často také smrtelná porucha zdraví králíků, která se vyznačuje zástavou tvorby tvrdých bobků, nechutenstvím a postupující dehydratací. Bez včasné a agresivní léčby způsobuje paréza smrt hned několika možnými způsoby: Nechutenství doprovázející parézu přechází rychle v lipidózu jater a jejich selhání a zástava posunu tráveniny mění mikroflóru střev s rizikem fatální enterotoxémie. Navíc paréza může přejít k celkovou střevní neprůchodnost s hromaděním plynu a udušením.

Příčina parézy trávicího ústrojí

Paréza trávicího ústrojí není jedna konkrétní nemoc, je to spíše syndrom, soubor příznaků, který může mít různé příčiny.

Trávicí trakt králíka je složitý. Králík je striktní býložravec, přizpůsobený nepřerušovanému příjmu vláknité, špatně stravitelné potravy. Aby z takového krmiva dokázal získat co nejvíc využitelných živin, jeho tlusté střevo je schopné roztřídit zbylou tráveninu na velké a malé částice vlákniny. Velké částice už jsou jen odpad a tvoří se z nich známé králičí bobky. Malé částice jsou posouvány do objemného slepého střeva, kde probíhá mikrobiální fermentace a malé částice vlákniny se tam přeměňují na výživný materiál plný bílkovin a vitamínů. Z obsahu slepého střeva vznikají měkké bobky, cékotrofy, které zdravý králík požírá rovnou z řitního otvoru.

Aby posouvání tráveniny a její třídění a tvorba dvou odlišných typů bobků fungovalo tak jak má, musí být vše v rovnováze. Králičí střeva jsou velice citlivá a mnoho vnějších i vnitřních vlivů zpomaluje střevní peristaltiku a normální stav narušuje. Jakmile toto překročí určitou mez, tak se posun tráveniny nejprve zpomaluje a pak zcela zastaví. Vzniká paralytický ileus, neboli paréza trávicího traktu.

Co zpomaluje střevní peristaltiku králíka

• malé množství nestravitelné vlákniny v krmné dávce
• hodně lehce stravitelných sacharidů v krmné dávce
• hodně bílkovin v krmné dávce
• náhlá změna krmné dávky
• leknutí
• bolest – způsobená třeba onemocněním zubů, otlaky, močovými kameny, záněty kůže, zraněním, operací…
• stres
• špatné podmínky chovu
• málo pohybu
• nechutenství nebo nedostatečný příjem krmiva z jakýchkoliv příčin

Příjem potravy a to potravy obsahující hodně nestravitelných, větších částic vlákniny je pro zdraví králíka zcela zásadní. Vláknina přímo stimuluje pohyby střeva tím, že střevo je naplněné objemem. Navíc rozkladem vlákniny ve slepém střevě vzniklé těkavé mastné kyseliny, hlavně acetát, a když je vlákniny málo, převažuje butyrát a jeho přítomnost perilstatiku zpomaluje. Vůbec nejhorší je nechutenství z jakýchkoliv příčin, třeba kvůli bolesti nebo onemocnění zubů a paréza sama o sobě vede k nechutenství, takže cyklus se uzavírá.

Králík je navíc zvíře neuvěřitelně háklivé na stres. Leknutí, pohyb predátorů, ohňostroj, bouřka, ve velkochovu třeba i jen rozsvícení uprostřed noci, to všechno vyleká králíka natolik, že rytmus pohybu trávicí trubice se na dlouhé hodiny rozhodí. Samo o sobě to nemusí vadit, ale v přítomnosti dalších zpomalovacích vlivů už to může být ta poslední kapka.

Čím paréza trávicího traktu králíka ohrožuje na životě

Zástava trávení ovlivňuje zcela zásadně zdravotní stav králíka. Několika způsoby.

Zaprvé, králík se zastaveným trávením téměř nebo úplně nežere. Králík nemůže nežrat, jeho metabolismus na to není uzpůsobený. Jakmile se zastaví příjem potravy, zastaví se příjem energie z potravy a králík začne uvolňovat rezervy živin ze své tukové tkáně. Tuk se dostává ve značném množství do jater, tam se nestihne zpracovávat a dochází k lipidóze, ztučnění jater. Následně k jejich selhání. Jedná se vlastně o ketózu způsobenou hladověním. Riziko rozvoje ketózy je velké hlavně u králíků obézních a u ramlic březích a kojících.

Zadruhé, králík přirozeně při péči o srst spolyká množství chlupů, ale ty nemůže vyzvracet jako kočka. Když se pohyb tráveniny zastaví a trávenina se začne přirozeně vstřebáváním vody zahušťovat, ze spolykaných chlupů se v žaludku tvoří pevné smotky. Jejich přítomnost prohlubuje nechutenství a taky může dojít k úplnému ucpání střeva.

Zatřetí, zastavené trávení má zhoubný vliv na přirozenou střevní mikroflóru. Nežádoucí mikroorganismy se mohou přemnožovat už při zpomalení peristaltiky. Přemnožit se může E. coli a výsledkem je enteritida, ale velké riziko představují klostridie. V případě, že převládnou ony, se rozvíjí smrtelná enterotoxémie.

Příznaky parézy trávicího traktu

Příznaky nastupující parézy trávicího traktu jsou pomalé, plíživé a mohou snadno uniknout pozornosti chovatele. Postupně se rozvíjí nechutenství a během dvou až sedmi dnů králík žere stále méně. Nejprve nežere granule nebo směsku, pak přestává přijímat zelené krmivo, nakonec už nežere ani seno a oblíbené mlsky. Společně s poklesem příjmu potravy mizí i produkce pevných bobků, které jsou nejprve menší a menší, suché,nepravidelného tvaru a nakonec králík nekálí bobky vůbec. Někdy však pokračuje tvorba cékotrofů, které jsou měkké, slepené, králík je nežere a proto ulpívají v okolí řitě a připomínají průjem.

Zájem králíka o svět mizí, zvíře nahrbeně posedává, straní se, někdy skřípe zuby. Stav králíka trpícího nechutenstvím se může zhoršit během několika hodin do totální apatie, kolapsu a úhynu.

Nejčastější příčina úhynu při neléčené paréze je ketoacidóza, lipidóza jater a jejich selhání následované selháním ledvin a celkovým rozvratem vnitřního prostředí organismu.

Také enterotoxémie způsobuje rychlé zhoršení zdravotního stavu, kolaps a rychlý úhyn. Bez pitvy se nedá odhalit, co přesně králíka nakonec zahubilo.

Jak zjistit, že králík trpí parézou trávicího ústrojí

Typický je relativně pomalý průběh nemoci – i několik dní, jiné podobné choroby působí úhyn během několika hodin – a často se vyskytuje u králíků na nevhodné krmné dávce s přebytkem škrobu, nebo u králíků, kteří prožili v nedávné minulosti nějakou stresovou situaci.

Rozvoje parézy je třeba se bát u všech králíků, kteří zrovna prodělali operaci, trpí chronickým onemocněním, které snižuje chuť k příjmu potravy (nebo bolí) a druhotně navazuje i na střevní záněty, komplikuje enteritidy i enteropatie.

Během klinického vyšetření je nápadné to, že v žaludku je tuhý obsah, i když králík nějakou dobu nežere.

Podobnými nemocemi je hlavně akutní neprůchodnost, která ale velice rychle, během hodin, u králíka z plného zdraví udělá králíka umírajícího, dále akutní nadmutí, které je podobně nebezpečné, mukoidní enteropatie, neboli žbluňkavka a už zmíněná enterotoxémie.

Jak se paréza trávicího traktu léčí

Základem léčby parézy trávicího traktu je zjistit, co jí vyvolalo a příčinu pokud možno odstranit a hlavně začít s léčbou včas!

Na počátku nemoci, když králík ještě trochu žere a kálí, může k nastartování trávení pomoci probiotikum, kapky proti nadýmání a zavodnění ze stříkačky přímo do tlamky, s nabídkou dobrého sena, bylinek nebo vláknité zeleniny.

Přípravky první pomoci při zástavě trávení

Jakékoliv závažnější stavy a králíci, kteří během hodin nezačnou žrát po kapkách a dokrmení, patří do ordinace veterinárního lékaře. Léčba je založená na infuzích ke korekci dehydratace, na lécích proti bolesti a na lécích na podporu střevní peristaltiky. Králík, kterého přestane bolet břicho (při paréze vždy bolí) obvykle začne žrát sám. Pokud ne a pokud nežral více než 48 hodin, je nutné dokrmování umělým senem. Zvířata, kterým hrozí enterotoxémie, se léčí antibiotiky a léky, které absorbují toxiny.

Králíky, kteří už trpí pokročilou lipidózou jater, motají se a mají nízkou tělesnou teplotu se pravděpodobně nepodaří zachránit.

Prevence parézy trávicího traktu

Prevence parézy je jasná, většinou ji vyvolá špatné složení krmné dávky. Základem musí být seno. Čím víc krmná dávka obsahuje pečiva, jádra nebo brambor, tím častější bude paréza. Vadí také málo pohybu a obezita. Bezprostředním spouštěčem bývá nějaká zátěž nebo leknutí.

Druhým častým důvodem rozvoje parézy je nemožnost žrát kvůli onemocnění zubů a bolestivá onemocnění, jako jsou otlaky a močové kameny, nebo onemocnění jater, ledvin, mozku nebo dýchacích cest, které způsobuje nechutenství.

Prevence parézy spočívá v odstranění nebo omezení vyvolávajících příčin.