Endemická infekce
Akutní epidemická fáze prakticky vždy přeje do endemické infekce. Díky dlouhodobé persistentní infekci se stádo jako takové nedokáže z nemoci vyléčit, vždy bude přítomné nějaké zvíře nakažlivé pro své okolí. Po prodělání infekce mají prasata imunitu a prasnice protilátky předávají i svým selatům. Ve stádě je proto jen menší množství vnímavých zvířat, především prasničky a případně nově nakoupení kanci. Proto se zjevné příznaky nemoci omezují na tyto vnímavé kategorie a nemoc se projevuje poruchami reprodukce.
To však neznamená, že nemoc neškodí. PRRS pozitivní stádo znamená snížení počtu selat prodaných na jatky až o 1,7 na jednu prasnici, zvýšenou mortalitu selat před odstavem o 0,4 % a zvýšení celkové mortality selat o 0,9 %. V Evropě je však v současné době naprostá většina stád prasat endemicky promořená nemocí PRRS. Pokud se v promořeném chovu objevují příznaky nemoci, jedná se o nestabilní pozitivní chov. Pokud jsou v chovu pozitivní zvířata a příznaky se neobjevují, je to stabilní pozitivní chov.
Diagnostika
Infekce PRRS nevytváří žádné specifické, patognomické změny zjistitelné pitvou. Uhynulá prasata obvykle trpí zápalem plic (intersticiální pneumonií) a plíce jsou tmavší, tužší, přítomen může být i jejich otok. Běžné je zvětšení mízních uzlin. Pitva zmetků a mrtvě narozených selat jen zřídka poskytuje užitečné informace.
Podobně se projevuje parvoviróza, leptospiróza, cirkoviróza, klasický mor prasat, chřipka prasat či Aujezskyho nemoc. K rozlišení slouží laboratorní vyšetření.
Jednorázový průkaz protilátek proti PRRS nepotvrzuje PRRS jako příčinu problémů, protože protilátky má většina zvířat ve většině chovů. Jako důkaz akutně probíhající infekce slouží jen párové vzorky séra. Neexistuje bohužel žádná laboratorní metoda, která dokáže odlišit zvíře v persistentní fázi infekce od zvířete již zcela vyléčeného.
Tlumení PRRS
V promořeném chovu je možné projevy infekce tlumit a to pomocí vakcinace. Při otevřeném obratu stáda je nutné na určitou dobu přerušit nákup nových prasniček. Aklimatizace nově nakoupených prasniček dále probíhá několik měsíců a je spojená s jejich vakcinací. Do chovu se takové prasničky zařazují až po nástupu imunity.
Na porodnách kolování viru tlumí důsledné dodržování turnusů a omezení přesunů sajících selat od jedné prasnice k druhé.
Tlumení nemůže chov zcela zbavit infekce a nejlepším výsledkem může být jen stav stabilního pozitivního stáda.
Ozdravení chovu
K ozdravení chovu od PRRS lze použít hned několik metod. Základem všech je zamezení (další) infekce stáda a vypracování plánu biologické bezpečnosti, nejlépe systémem kritických bodů.
Další kroky jsou závislé na stavu stáda a předpokládané finanční náročnosti.
Nejúčinnější, nejrychlejší ale také nejdražší metodou je depopulace stáda. Chov se vyskladní, chovatelské prostory se pečlivě vydezinfikují a nový zástav tvoří PPRS negativní zvířata.
Druhou metodou je metoda využívající testování. Pozitivní chovná zvířata se vyskladní.
Méně nákladná metoda je založená na uzávěře stáda. Po dobu alespoň 6 měsíců se nenakupují žádné nové prasničky a ve stejném čase jsou všechna zvířata naočkovaná. Persistentně nakažená zvířata pak ztratí příležitost nakazit vnímavé zdravé zvíře a kolování viru ve stádě se zastaví. Časem pak přirozeně dojde k náhradě pozitivních zvířat zvířaty negativními.
