Kokcidióza kachen - MVDr. Tereza Ježková

Zavolejte na číslo 724 825 232

Zavolejte
Home » Články » Nakažlivé nemoci » Kokcidióza kachen

Kokcidióza kachen

Kokcidióza kachen je nakažlivá nemoc kachny domácí, postihující především střevo ptáků, nejčastěji mladých. Klinická kokcidióza je sporadicky vyskytující se nemoc, ale není vzácná. Kupodivu se však jedná o velmi málo prozkoumanou chorobu.

Zárodky způsobující kokcidiózu se vyznačují značnou hostitelskou specifitou, to znamená, že kokcidiózou se kachna nakazí jen od druhé kachny (včetně kachen divokých). Kokcidióza hus, kuřat, králíků či jakýchkoliv jiných zvířat je odlišná choroba s odlišnými původci, kteří jsou na kachny nepřenosné a stejně tak nemocná kachna nemůže nakazit jiná domácí zvířata nebo člověka.

Původce

Původcem kokcidiózy kachen jsou jednobuněční parazitičtí prvoci, kokcidie. Ve střevech kachny parazituje více různých druhů, avšak jejich přesné určení a patogenita nejsou dosud zcela prozkoumané. Jsou to jak kokcidie z rodu Eimeria, jako je E. anatis, tak další druhy z jiných rodů, jako Wenyonella philiplevinei a W. anatis a také nejpatogennější kokcidie kachen vůbec, Tyzzeria perniciosa.

Mají složitý vývojový cyklus, který je však přímý, bez mezihostitele. Prvoci se nepohlavně množí uvnitř buněk střevní stěny, které nakonec praskají a uvolňují množství parazitů, kteří infikují další buňky. Nakonec se v buňkách vytváří pohlavní stadium a po oplození vznikají infekční spory, oocysty, které odcházejí s trusem do vnějšího prostředí. Tam po několika dnech dozrávají a jsou-li pozřeny kachnou, cyklus se opakuje.

Zřejmě existují i kokcidie postihující ledviny kachen, ale bližší podrobnosti jsou zatím neznámé.

Průběh nemoci

Zjevnou kokcidiózu kachen způsobuje především Tyzzeria perniciosa. To je kokcidie, která se nemnoží jen ve sliznici, ale i v podslizničních tkáních, dokonce i ve svalové vrstvě střevní stěny a její destrukční působení na střevo je značné. Tvoří tři nepohlavní generace, během nichž množství prvoků explozivně stoupá. Postihuje především přední část tenkého střeva. Je vysoce patogenní pro kachňata mladší než sedm týdnů. U starších zvířat obvykle nastupuje imunita vyvolaná neustálou přítomností zárodků v prostředí. Nemoc vzniká u kachňat umístěných do promořených odchoven nebo výběhů.

Klinické příznaky

Průběh kokcidiózy způsobené tyzeriemi je těžký. Je to akutní nemoc. Kachňata přestávají žrát, velmi rychle hubnou, jsou tak slabá, že nemohou ani chodit a stát, a neustále naříkají. Čtvrtý den po infekci se objevuje silný, obvykle krvavý průjem. Úmrtnost může dosahovat až 70 % a k úhynům dochází pátý a šestý den po infekci.

Infekce druhem Wenyonella philiplevinei je výrazně méně nebezpečná. Krvácení do střeva se omezuje na tvorbu drobných tečkovitých krvácenin. Ostatní druhy střevních kachních kokcidií se jeví jako nepatogenní.

Diagnostika

V trusu nemocných kachňat se od pátého dne po infekci objevuje množství charakteristických ooccyst. Jsou malé, kulaté, bezbarvé a obsahují 8 prvoků, sporozoitů, kteří jsou v oocystě volně. Tím se Tyzzeria perniciosa okamžitě odliší od méně patogenních eimerií (oocysty jsou mnohem větší, obsahují čtyři sporocysty a uvnitř každé jsou dva sporozoity), tak od wenyonely, jejíchž infekční spora obsahuje čtyři sporocysty, která každá hostí čtyři sporozoity.

Protože se doba objevení se oocyst v trusu v případě tyzeriové kokcidiózy shoduje s objevením se úhynů, spolehlivější metoda diagnostiky kokcidiózy u kachňat je pitva.

Pitevní nález

T. perniciosa se množí především v přední části tenkého střeva, ale při pitvě uhynulých kusů se ložiska zánětu vyskytují po celé délce. Střevní stěna je zesílená a už na první pohled, bez otevření střeva, jsou na střevě patrné prosvítající bílé kulaté uzlíčky. Stejně tak bývají patrné krváceniny do střevní stěny.

Samotné střevo bývá vyplněné krví nebo sýrovitým výpotkem. Postižená sliznice se může sloupnout v celých celistvých plátech nebo i dutém válci, který kopíruje původní architekturu střeva.

V otiscích a seškrabech je pak pod mikroskopem možné pozorovat množství pohlavních stadií parazita a oocysty.

Podobné nemoci

Podobných nemocí je několik. Z infekčních je potřeba odlišit především paratyf. Neinfekčních příčin průjmů a hynutí je mnoho, podchlazení a zvláště podání závadného krmiva. Krvavý průjem může vyvolat jak prostá dietetická chyba tak vyloženě otrava plísňovými jedy i žluklými tuky, dále i otravy olovem, léky proti kokcidióze, či návnadou na hlodavce. Krvácení do střev může doprovázet také nedostatek vitamínu K a E.

Léčba

Kokcidiózu kachen lze léčit stejně jako kokcidiózu jiných zvířat. Nejčastěji se používají sulfonamidy. Vzhledem k silnému postižení střevní sliznice je ale pravděpodobné, že u přežívajících kachňat dojte k trvalému zjizvení a neprospívání – zakrslosti.

Prevence

Nemoc přenášejí i divoké kachny, kachny domácí by proto měly být chovány tak, aby nedocházelo ke kontaktu s volně žijícími vodními ptáky. Ideálně by i odchovávaná kachňata měla vyrůstat bez kontaktu s dospělými kachnami, které mohou být bezpříznakovými nosiči. Oocysty nesnášejí vyschnutí, proto je základem prevence suché čisté ustájení kachňat. Vnímavost kachen zvyšuje také nedostatek vitamínu A a dobře stravitelných bílkovin v krmné dávce, podchlazení nebo naopak přehřátí, přeplnění odchoven, špína, závadné krmení a přesun, prodej nebo prosté rušení zvířat.

Kachny proti kokcidióze nelze očkovat a krmné směsi pro kachňata a kachny neobsahují antikokcidika.

Článek označen značkami: ,