Panleukopenie je silně nakažlivé onemocnění koček. Občas je nemoc označovaná také jako kočičí mor a nejedná se o přehánění, je totiž často smrtelná. Typicky se projevuje krvavými zapáchajícími průjmy a úporným zvracením, kočky umírají na dehydrataci a otravu krve. Zvláště nebezpečná je nemoc pro koťata.

Jiná domácí zvířata nebo člověk se panleukopenií nakazit nemůžou. Kočky lze proti nemoci chránit očkováním.

Původce panleukopenie

Původcem onemocnění je parvovirus, malý neobalený virus s jednovláknitou DNA. Proto se panleukopenie zřídka označuje jako parvoviróza koček. Virus se nazývá prostě FPV, FelinePanleukopeniaVirus, virus panleukopenie.

Je velice odolný proti dezinfekčním prostředkům a tukovým rozpouštědlům, přežívá pokles pH pod hodnotu 3 (kyselost octa) a ve vnějším prostředí může zůstat infekční měsíce až léta. Nevadí mu ani vysoké teploty, při 60 °C zůstává živý jednu hodinu, 80 °C ho zničí až za 15 minut.

Inaktivuje ho ultrafialové záření a dezinfekční látky na bázi formalinu, propiolaktonu a oxidační činidla, jako je peroxid vodíku, kyselina peroctová (Persteril) nebo hydrogenperoxosíran draselný (Virkon, Chirox). Doporučenou dezinfekcí jsou zejména chlorové dezinfekční přípravky, například chlornan sodný (Savo) či chloramin a to v ředění 1:30.

Vnímavá zvířata

Z domácích zvířat se může nakazit pouze kočka. K nákaze jsou vnímavé všechny kočkovité šelmy a šelmy cibetkovité a medvídkovité včetně mývala.

Přenos nákazy

Infekční jsou všechny tělní tekutiny nemocného zvířete, největší význam při šíření viru mají výkaly a moč. Přímý přenos je nejčastější, ale díky vysoké odolnosti viru v prostředí může k přenosu nemoci dojít nepřímo, stykem s kontaminovanými předměty či krmivem a vodou. Po zjevném uzdravení kočka ještě několik týdnů vylučuje virus v hlenech hltanu.

Nemoc je velmi nakažlivá a propukne-li v místě s větším množstvím vnímavých koček, onemocní všechny. U 70 % neočkovaných koťat dojde po styku s virem k rozvinutí akutní formy nemoci.

Kočicí parvovirus proniká přes placentu a napadá vyvíjející se plody.

Průběh nemoci

Kočičí parvovirus vstupuje do organismu většinou dutinou ústní nebo vdechnutím. V každém případě se nejprve dostane do hltanu, kde se pomnoží v mandlích na zde přítomných bílých krvinkách. Jakmile je viru dostatečné množství, pronikne do krve.

V krvi je virus přítomný už 2. – 3. den po infekci. V krvi se ale virus nemnoží, k tomu potřebuje dělící se buňky. Ty nachází především v kostní dřeni, ve střevní sliznici a dále ve slezině, brzlíku a mízních uzlinách. Tam ničí bílé krvinky a pokles jejich v krvi je zjistitelný už před prvními zjevnými příznaky onemocnění, ještě v inkubační době, která je 2 – 9 dní dlouhá.

Po uplynutí inkubační doby je nástup nemoci rychlý.

Vse pro kocky v Superzoo.cz

Perakutní a akutní forma panleukopenie

Panleukopenie může probíhat natolik rychle a agresivně, že jediným příznakem nemoci je náhlý úhyn. To se označuje jako perakutní forma.

U akutní formy se choroba přihlásí asi den trvajícím nechutenstvím, kočka je bez nálady a postupně se objevuje slabost, horečka a opakované zvracení šťáv.

V následujících dnech kočka nápadně rychlé hubne a přidává se úporný průjem, který je řídce kašovitý až vodnatý a obsahuje větší či menší množství krve. Průjmová stolice charakteristicky páchne. V této chvíli už kočky horečku nemívají. Tělesná teplota může být naopak abnormálně nízká. Jsou dehydratované, mají zapadlé oči a viditelná třetí víčka, srst je suchá a matná.

Průjem vzniká v důsledku poškození střevní sliznice množícím se virem. Parvovirus napadá dělící se buňky v hloubce sliznice střeva, odkud se obnovuje celá střevní výstelka. Neničí zralé střevní buňky, proto se průjem objevuje až s jistým zpozděním po infekci, teprve když zralé střevní buňky odumřou (žijí asi jen tři nebo čtyři dny) a nemá je kdo nahradit.

Postiženo je tenké střevo, především jeho zadní části kyčelník a lačník, dvanáctník už méně. Střevní klky mizí a vnitřní povrch střeva se pokrývá vrstvou hlenu a mrtvých tkání.

Poškození kostní dřeně

Ještě zhoubnějším, ale na první pohled neviditelným příznakem parvovirózy koček je to, co jí dalo jméno: Panleukopenie. Panleukopenie je totiž termín označující stav, kdy se v krvi nachází jen velmi málo všech druhů krvinek. Kočičí parvovirus se množí v kostní dřeni a narušuje krvetvorbu.

Chybí jak bílé, tak červené krvinky a krev je vodnatá. Sliznice nemocné kočky jsou bledé až bílé.

Chybění bílých krvinek znamená, že se tělo nedokáže bránit žádné další nemoci. Pokles počtu bílých krvinek od třetího dne po infekci pokračuje po několik dní a počet může klesnout až na dvě miliardy buněk v litru krve, přičemž normální hodnoty se pohybují nad sedm miliard buněk. Čím je bílých krvinek méně, tím je stav horší a pokles pod jednu miliardu buněk už značí velice špatnou prognózu.

Ochromení imunitního systému nemocné kočky totiž hned využijí bakterie nebo kvasinky, které navíc přes porušenou střevní sliznicí mohou snadno pronikat přímo do těla. Příčinou smrti při panleukopenii proto nebývá pouze dehydratace, ale často celková otrava krve.

Akutní forma panleukopenie nejčastěji postihuje koťata od šestého do šestnáctého týdne věku.

Prenatální forma panleukopenie

Virus prochází přes placentu a to i v případě, že na nakažené březí kočce nejsou patrné žádné známky nemoci. Nákaza na začátku březosti způsobujek náhlý úhyn koťat a potrat nebo mumifikaci plodů.

Syndrom cerebelární hypoplazie

Onemocnění v druhé polovině březosti a do devíti dnů věku koťata mohou přežít, ale virus u nich proniká také do mozku, kde se množí v ještě dělících se buňkách mozečku. Mozeček tím nevratně poškodí. Od třetího týdně věku takového kotěte, jakmile začne samo vylézat z pelíšku, se u něj projeví tzv. syndrom cerebelární hypoplazie. Kotě nemůže pořádně ovládat svůj pohyb, třese se a neudrží se pořádně na nohou. Tento stav je trvalý a nezvratný, ale také se už dále nezhoršuje a při dobré péči nic nebrání takové kočce dožít se vysokého věku.

Subklinická forma panleukopenie

U starších, jinak zdravých koček není vzácností skrytá forma nemoci, která se projevuje jen několik dní trvající teplotou a nechutenstvím.

Léčba panleukopenie koček

Panleukopenie je virové onemocnění, to znamená, že proti původci samotnému neexistuje účinný lék. Léčba je jen podpůrná a u akutní panleukopenie se zakládá obvykle na hospitalizaci na kapačkách ke zvládnutí dehydratace. Bez infuzí je panleukopenie absolutně neléčitelná. Léčba musí být zahájena hned a musí být agresivní, nemá cenu jen tak něco zkoušet.

První dva dny léčby je nutná hladovka, při nutkavém zvracení se nedává ani pít. Zvracení a nevolnost se potlačuje léky. Dále se přímo do žíly podává kombinace silných antibiotik, aby se zabránilo vypuknutí otravy krve. Na začátku nemoci, je-li to potřeba, je možné kočce pomoci i transfuzí krve nebo aspoň plazmy. Zvířatům pomáhá také vitamín B12.

I když se začne-li se správnou léčbou včas, často hyne více než polovina nemocných koťat, přičemž šestitýdenní mají menší šanci než ta osmitýdenní či starší. V zahraničí jsou dobré zkušenosti s použitím léku filgrastimu, který dokáže stimulovat tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni. Filgrastim se podává 1x denně po tři dny, pak se udělá pauza a následují další dvě dávky. Lék nenahrazuje kapačky ani antibiotika, ale účinně doplňuje léčbu, která může být úspěšná až v 90 % případů.

Nevýhodou filgrastimu je to, že se jedná o lidský lék. Kočce stačí 10krát menší dávka než člověku a pro jednu kočku je tím pádem lidské balení příliš velké a drahé.

Bez léčby dosahuje úmrtnost při akutní panleukopenii 90 %.
Na rozdíl od podobné nemoci, psí parvovirózy, nezáleží úmrtnost nemoci na věku nemocného zvířete.

Pokud nemocná kočka přežije prvních pět dní, už se uzdraví. Návrat k normálu může trvat delší čas. Dlouhodobé následky nicméně akutní panleukopenie nezanechává.

Jak odhalit panleukopenii

U neočkovaných koček a u všech koťat, u kterých se objeví horečka, zvracení a průjem doprovázené dehydratací a známkami otravy krve, by měla být zvažována právě panleukopenie.

Střevní záněty koťat mají však mnoho jiných původců, především parazitů. Těžká škrkavčitost a nemoci způsobené prvoky jako jsou giardie, isospora nebo toxoplasma umí také způsobit vážné průjmy. U těchto nemocí je choroba doprovázená zvýšeným množstvím bílých krvinek a i když je přítomná chudokrevnost v důsledku krvavého průjmu, krevní obraz ukazuje známky funkční kostní dřeně.

Podobné příznaky jako pankeukopenie může mít i proděravění střeva kvůli spolknutému cizímu tělesu, což je ale u koťat vzácnost, nebo otrava jedem na krysy.

Nemocí, která se vůbec nejvíce podobá panleukopenii, je tzv. syndrom podobný panleukopenii, který může doprovázet infekci FeLV, kočičí leukemii. K odlišení FeLV se proto používají rychlotesty dělané z krve. Jak opravdová panleukopenie, tak FeLV jsou doprovázeny chudokrevností a malým počtem bílých krvinek v krvi nemocné kočky.

Testy na přímé odhalení kočičího parvoviru neexistují, ale běžně se používá testovací souprava určená pro diagnostiku parvovirózy psů. Dalším vodítkem k diagnóze je kombinace zánětu střev a poklesu množství krvinek v krvi.

Ochrana proti panleukopenii

Chirox, dezinfekce účinná proti parvovirům
Zde můžete koupit Chirox, dezinfekci, která ničí původce panleukopenie. I s její pomocí je ale vyčištění prostředí, kde se pohybovala nemocná kočka, obtížné.

Protože parvovirus je v prostředí velmi odolný, technická opatření zabraňují infekci těžko.

Spolehlivou ochranou je pouze očkování. Vakcína proti panleukopenii je součástí všech běžných trojkombinací. I přesto, že očkování není povinné ze zákona, kvůli nebezpečnosti nemoci zvláště pro koťata a mladé kočky je opravdu dobré, kdyby byla většina koček očkovaná.

Do chovu, kde se vyskytla panleukopenie, lze přidávat jen a pouze správně naočkované kočky. Správně naočkované kočky v tomto kontextu jsou jen ty, u kterých bylo poslední očkování provedeno po 20. týdnu věku. Všechna mladší koťata jsou v takovém prostředí ohrožena nákazou.

Napište mi

Zde mi můžete zanechat zprávu.

Posílám

©2019 MVDr. Tereza Ježková

Log in with your credentials

Forgot your details?