Bakteriální záněty kůže

autor článku MVDr. Tereza Ježková
8 minut k přečtení

Bakteriální záněty kůže představují nemoci kůže zvířat způsobené přemnožením nebo přímo patogenním působením mikroorganismů. Kůže přitom představuje hlavní bariéru organismu a proti průniku bakterií je přirozeně dosti odolná. Bakteriální záněty kůže jsou proto většinou sekundární a ke svému vzniku potřebují, aby kůže byla nějakým způsobem poraněná nebo narušená, nebo aby obranyschopnost hostitele byla nějakým způsobem snížená.

Většinu bakteriálních zánětů kůže doprovází tvorba hnisu, proto se nazývají také pyodermie (z řec. pyos = hnis).

Ve veterinární medicíně mají bakteriální záněty kůže význam především u psů, u kterých je hlavním původcem Staphylococcus pseudointermedius. U prasat je nejdůležitějším bakteriálním kožním zánětem osutina, u velkých hospodářských zvířat dermatofilóza, u koní podlomy. Kůži hrabavé drůbeže postihuje gangrenózní enteritida, kůži králíků mokvavá dermatitida, vznikající na místech dlouhodobě zvlhčovaných slzami, slinami nebo močí.

Obranné mechanismy zdravé kůže

Kůže od sebe odděluje nepřátelské vnější prostředí a zranitelné tkáně zbytku těla. Je tvořena pevnou, dobře prokrvenou škárou, která tvoří většinu její tloušťky. Jejím vyčiněním vzniká useň. Škáru kryje tenká pokožka. Tu tvoří živé buňky jen úplně v hloubce, její vrchní část je tvořena zrohovatělou vrstvou srostlých buněk bez jader. Tato vrstva se neustále obnovuje a opotřebované buňky se odlupují a odpadávají.

Zrohovatělá vrstva pokožky se přirozeně udržuje ve stavu ani moc vlhká, ani přesušená. Bariérovou funkci podporuje kožní maz. Ten pokrývá pokožku a působí jako voděodolná impregnace, navíc obsahuje i látky, které tlumí růst některých bakterií.

Bakterie osídlující kůži

Povrch pokožky kolonizuje přirozená kožní mikroflóra. Tyto bakterie se mohou množit na kůži aniž by zvířeti způsobovaly potíže. Takovými bakteriemi je například rod Micrococcus nebo Acinetobacter (vyskytují se i na kůži člověka), různé druhy stafylokoků a streptokoků. Jejich počet je přirozeně limitován tím, že se kožní povrch neustále obnovuje. Některé tyto bakterie vytváří látky, které omezují růst potenciálních patogenů.

Na kůži se přechodně vyskytují i další bakterie. Mohou to být stafylokoky, streptokoky, E. coli, Proteus mirabilis, Actinomyces pyogenes, korynebakterie nebo pseudomonády. Na zdravé kůži se dlouhodobě neudrží. Jsou původci zánětů, pokud dostanou příležitost. Tyto organismy jsou zodpovědné za 95 % případů zánětů kůže u psů (především Staphyloccocus pseudointermedius) a 30 % dermatitid u koček (především Pasteurella multocida). Oba tyto druhy se na kůži dostávají z dutiny ústní těchto zvířat, kde se vyskytují běžně.

Prolomení obranyschopnosti kůže

Kožní bariéra může být porušena čistě mechanicky. Drobné oděrky představují pro potenciálně patogenní bakterie otevřené dveře.

Taková drobná poranění vznikají snadno různými způsoby. U koní to může být třeba odírání nevhodnou výstrojí nebo dráždění rychle letícím pískem, lovečtí psi se mohou poranit při práci ve vysoké trávě nebo křoví, kůže se může odírat sama o sebe v kožních záhybech a jakákoliv svědivá kožní onemocnění jsou typickým spouštěčem, protože bakterie snadno vstupují do kůže rozškrábané nebo rozlízané.

Samostatnou příčinou jsou cizí tělesa, jako jsou trny nebo osiny. Poranění může být samozřejmě i rozsáhlejší a bakterie infikují jakékoliv neošetřené rány, otlaky, popáleniny, omrzliny.

Faktory, které umožňují bakteriím zvítězit
oděrky a jiná drobná poranění pokožky
zvýšená vlhkost kůže a macerace pokožky
poruchy rohovatění, zvýšená tvorba mazu (seborrea)
poruchy kožní bariéry, které usnadňují kolonizaci škodlivými bakteriemi
celkové oslabení obranyschopnosti organismu

Zvýšená vlhkost kůže je další všeobecný faktor. Jednorázové namočení vadit nemusí, škodí však, když kůže nemůže vyschout. Příčinou může být vnější prostředí – dermatofilóza je typicky nemoc zvířat ustájených venku při dlouhotrvajících deštích a trvalá vlhkost je spouštěčem také podlomů. Vlhkost ale může pochátet ze samotného zvířete. Na kůži psa macerace způsobuje především dermatitidu kožních záhybů nebo záněty pysků a zvyšuje pravděpodobnost vzniku zánětu kůže v podpaží, v mezinoží a na spodní straně krku. U králíků jsou bakteriální záněty kůže způsobené výhradně trvalým rozmáčením pokožky slinami (při onemocnění zubů, zánět postihuje lalok), slzami (při neprůchodnosti slzného kanálku, zánět zasahuje tvář) nebo močí (při inkontinenci, v mezinoží a na břiše).

Rizikové faktory vzniku zánětů kůže u psů

Ze všech domácích zvířat jsou bakteriální záněty kůže nejčastější u psů. To proto, že u mnoha plemen psů se často objevují geneticky dané poruchy kožní bariéry. Všeobecně nejčastější takovou nemocí, kterou komplikuje bakteriální infekce, je atopická dermatitida. Atopická dermatitida působí jako presipozice hned třemi způsoby: je to primárně svědivé onemocnění (=mikrotraumata), kůže psů trpících atopickou dermatitidou je mnohem citlivější ke kolonizaci stafylokoky a stafylokoky samotné mohou působit jako další alergen. Jako spouštěč bakteriálních zánětu ale může sloužit jakákoliv přecitlivělost: alergie na krmivo, kontaktní alergie, alergie na bleší kousnutí nebo bodnutí jiným hmyzem a mnoho dalších).

Kromě alergických onemocnění je u některých plemen psů geneticky daná porucha keratinizace a zvýšená produkce mazu, nebo naopak geneticky podmíněná destrukce mazových žláz, obojí je doprovázeno bakteriální kožní infekcí. U psů bylo popsáno také několik autoimunitních onemocnění, které postihují kůži (a bakterie toho využívají) nebo i nádorových onemocnění kůže (kožní lymfom komplikuje bakteriální infekce) a existuje i mnoho vnitřních nemocí, které psa predisponují k rozvoji bakteriálních pyodermií, například hypotyreóza, Cushingův syndrom, diabetes.

U všech zvířat může bakteriální infekci spustit poruchy imunity trvalé nebo dočasné a to jak ty infekční, tak vrozené, dané třeba nádorovým onemocněním nebo i působením léků, zvláště kortikosteroidů.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat