Chlamydióza ptáků, zastarale ornitóza či psitakóza a též papouščí nemoc, je nakažlivé onemocnění obrovského počtu druhů ptáků, kromě papoušků se může nakazit také jiné exotické ptactvo, drůbež i holubi.

Je to nemoc široce rozšířená, časté je dlouhodobé zcela bezpříznakové bacilosičství. Jako hromadné onemocnění propuká zejména u mladých ptáků při působení stresových nebo jinak oslabujících vlivů. Pak může být příčinou úhynů, u papoušků hlavně u mláďat v budkách a ekonomicky významný je také výskyt v chovech krůt a kachen, kde chlamydióza může probíhat s úmrtností až 30 %.

Projevy chlamydiózy jsou velice variabilní, záleží totiž na virulenci původce, souběžných onemocnění, zdravotním stavu a druhu ptáka. Je častým původcem zánětů spojivek, hlavně u malých afrických papoušků a u holubů, rým a zánětů dutin obecně a způsobuje také akutní i chronické nemoci doprovázené zeleným průjmem a hubnutím.

Nemoc je přenosná i na člověka, u kterého se projevuje chřipkovými příznaky nebo atypickými zápaly plic.

Původce

Chlamydiózu ptáků způsobuje velice drobný mikroorganismus, který býval dokonce řazený mezi viry, ale ve skutečnosti je to neobvykle chovající se bakterie. Jmenuje se Chlamydophila psittaci.

Je to buněčný parazit, neschopný rozmnožování mimo hostitele. Mimo buňky je to kokovité, gram-negativní, 0,2–0,4 µm velké elementární tělísko. Má třívrstevnou buněčnou stěnu bohatou na tuky a ve vnějším prostředí přežívá několik měsíců. Není ani pohyblivé, ani nijak metabolicky aktivní, je určené jen k přežití a slouží jako infekční stadium chlamydií.

Jakmile ale elementární tělísko pronikne do hostitelské buňky, změní se na retikulární tělísko, které už nemůže přežít mimo buňku. Je to tenkostěnný útvar 0,6–1,5 µm velký. Žije uvnitř cytoplasmy, je metabolicky aktivní a rozmnožuje se dělením. Dozráním vznikají dceřiná elementární tělíska, nahloučená nejdříve uvnitř cytoplasmatických inkluzí, pak volně v cytoplasmě buněk. Z jednoho retikulárního tělíska se vytvoří stovky elementárních tělísek.

Infekce může končit lýzou, tedy prasknutím buňky a uvolněním elementárních tělísek do okolí a infekcí dalších buněk. Lytická infekce buňky, od infekce do prasknutí, trvá asi 48 hodin.

Elementární tělíska uvnitř buňky mohou také dlouhodobě přetrvávat, zvláště jedná-li se o nízce patogenní kmen chlamydií. Toto dlouhodobé přežívání může dovolit i přenos z jedné buňky na druhou při jejím dělení a v makrofázích, jednom druhu bílé krvinky, mohou chlamydie možná žít do konce života svého hostitele.

Odolnost elementárních tělísek v prostředí

V čerstvém trusu zárodky přežívají krátce, stejně tak v rozkládajících se tkáních. V prachu z trusu nebo peří \ale mohou přetrvávat i několik měsíců.

Ničí je teplo, 1% roztok formalínu, kvarterní amoniové soli, 70% ethanol, isopropyl alkohol, 3% peroxid vodíku, 1% lysol nebo 1% chlornan sodný a citlivé jsou také k účinkům detergentů.

K domácí dezinfekci je vhodný 2–3% roztok chloraminu nebo 3% chlorové vápno.

Sérotypy Ch. psittaci

Ptačí chlamydie nejsou všechny stejné. Tvoří několik odlišných sérotypů, které jsou do určité míry hostitelsky specifické a u svých rezervoárových druhů ptáků nemusí způsobit nemoc, s tendencí spíše k dlouhodobé latentní infekci.

  • sérotyp A – papoušci
  • sérotyp B – holubi
  • sérotyp C – kachny, husy
  • sérotyp D – rackové, potápky, krůty
  • sérotyp E – divoce žijící ptáci a holubi
  • sérotyp F – známý z jednoho případu u papouška

Virulence jednotlivých kmenů Ch. psittaci

Chlamydie při svém množení dokáží zničit hostitelské buňky, ale hlavní patogenní efekt je daný toxinem na povrchu elementárních tělísek. Různé kmeny tvoří toxin s různou intenzitou. Parazit je přizpůsobený dlouhodobému přetrvávání v organismu hostitele a při opakované pasáži na určitém druhu ptáka pro něj ztrácí patogenitu, virulentní kmeny nejsou prostě tak úspěšné jako ty méně škodlivé.

Pokud se ale určitým adaptovaným kmenem nakazí jiný druh, u jiného druhu se ten stejný kmen může chovat velice agresivně. K takovému míchání kmenů může dojít třeba v karanténních stanicích, zverimexech nebo i v chovech s více druhy ptáků a je důvodem nebezpečnosti chlamydiózy u krůt, tam jsou zdrojem divoce žijící ptáci, chlamydie nejsou adaptované na krůty a proto u nich vyvolávají prudké hromadné onemocnění.

Články ze stejné kategorie

Okomentovat