Enzootická pneumonie jako součást komplexu respiračních onemocnění prasat
Mykoplasmová infekce nebývá jediným onemocněním dýchacího traktu na farmě. V chovu prasat se obvykle vyskytuje vícero takových patogenů, které zhoubně působí na chovaná prasata společně. M. hyopneumoniae se řadí mezi tzv. primární patogeny. Infikuje zdravé prase a dokáže otevřít dveře dalším, tzv. sekundárním patogenům. Tím je nejčastěji bakterie Pasteurella multocida.
Průběh enzootické pneumonie zhoršuje infekce škrkavkami a enzootická pneumonie zhoršuje plicní změny vyvolané nemocí PRRS. Enzootická pneumonie probíhající souběžně s aktinobacilovou pleuropneumonií či s bordetelózou nebo streptokokovým zápalem plic jsou těžší než když je zapojen jen jeden z patogenů. Enzootická pneumonie zvyšuje i šanci, že se u prasete nakaženého cirkovirózou rozvine syndrom chřadnutí.
Diagnostika
Při nekomplikované enzootické pneumonii se na plicích postižených zvířat vyskytují změny v podobě ostře ohraničených, tužších a růžových nebo červených ložisek. Zasaženy jsou obě plíce zároveň a to jejich „přední“ strana, apikální, intermediální nebo srdeční laloky, plicní tkáň v blízkosti bránice zůstává beze změn. První náznaky zánětu se objevují 7–10 dní po infekci, maximálního rozsahu nabydou 2–4. týden a pak se postupně hojí. Po dvou až čtyřech měsících už jsou plíce zahojené.
Pitevní nález je pro enzootickou pneumonii docela charakteristický, ne však patognomický. Při souběžné infekci jinými bakteriemi nebo viry bývají změny na plicích také odlišné.
K potvrzení slouží přímý průkaz původce, PCR z plicních změn nebo z výtěrů nosu, nosohltanu, mandlí a podobných míst.
Léčba enzootické pneumonie prasat
Nemoc lze tlumit antibiotiky, typicky ze skupiny tetracyklínů nebo makrolidů. Protože mykoplasmata nemají buněčnou stěnu, jsou zcela rezistentní vůči všem antibiotikům, které zabraňují bakteriím v její tvorbě (nepůsobí proti nim žádné penicilíny ani cefalosporíny), nefungují ani streptomycin nebo sulfonamidy.
U nemocných prasat antibiotika zlepšují zdravotní stav a užitkovost. U těžce nemocných prasat léčbu užitečně doplňují léky proti bolesti a zánětu.
Antibiotiky ale enzootickou pneumonii nelze vyléčit, po vysazení antibiotik se onemocnění brzy vrátí.
Tlumení enzootické pneumonie prasat
K omezení zhoubného vlivu mykoplasmat na chovaná prasata slouží především omezení rizikových faktorů. Proti nemoci lze prasata také očkovat, očkování nevymýtí nemoc z chovu, ale potlačuje příznaky onemocnění.
Ozdravení stáda
Ozdravení stáda od enzootické pneumonie je v zásadě možné třemi způsoby:
- depopulace a nákup negativních SPF prasat
- částečná depopulace (Švýcarská metoda, vyřazení pozitivních zvířat)
- uzávěra stáda a medikace – na určitou dobu se přeruší prašení, všechny prasnice se navakcinují, přeléčí antibiotiky a k dalšímu chovu se vyberou negativní selata.
