Zánět středního a vnitřního ucha
Pasteurella může z nosní dutiny Eustachovou trubicí proniknout do středního ucha králíka. Většinou se zánět středního ucha vyvine v návaznosti na zánět nosu a dutin, ale někteří králíci se mohou vyléčit z rýmy a přitom u nich zánět středního ucha přetrvává. Často probíhá zcela bez příznaků.
Bubínková výduť, což je kostěná komora uzavírající střední ucho ve spánkové kosti, je při této formě pasteurelózy vyplněná hustým sýrovitým hnisem a Eustachovy trubice jsou rozšířené a rovněž naplněné hnisem. Okolní kost je zesílená. U živého králíka se však zánět středního ucha klinicky nedá poznat, i když asi hůře slyší. Nemoc může prozradit drbání báze ucha bez přítomnosti kožních parazitů. Často se jedná o náhodný nález při rentgenu hlavy nebo při pitvě.
Při prasknutí bubínku se hnis dostane do zvukovodu a zánět se může rozšířit také do vnitřního ucha. Zánět vnitřního ucha viditelně narušuje zdraví králíka. Ten nápadně stáčí hlavu na stranu, motá se a kmitají mu oči. Stav se popisuje jako tzv. vestibulární syndrom. Zánět se může rozšířit i do mozku, pak se přidávají neurologické poruchy či křeče.
Zápal plic
Rýma může přejít také do zápalu plic. Akutní zápal plic způsobí asi do týdne úhyn králíka, nemocní králíci mají horečku, jsou skleslí, nežerou a špatně dýchají. Chronické infekce v hrudní dutině jsou vleklé, přetrvávají i poté, co akutní infekce zmizela. Chronický zápal plic je typický nevzdušností části plic a vznikem abscesů. Ty mohou vznikat také v okolí srdce. Postižení králíci hubnou, moc nežerou a při námaze se rychle unaví.
Abscesy
Překonají-li bakterie obranyschopnost králíka, mohou se krví šířit prakticky do celého těla a vytvořit absces kdekoliv v těle. Abscesy mohou vznikat také při průniku bakterie do těla ránou v kůži. Pasterelózní abscesy jsou dobře ohraničené a vyplněné bílým, velmi hustým hnisem. Infekce postihuje i kosti a klouby.
Pohlavní infekce
Pasteurella je původcem zánětů pochvy nebo dělohy králic s následnou neplodností či sníženou plodností. Neplodnost může postihnout i samce s pasterelózním zánětem varlat. U samců bakterie trvale osídluje prostatu a semenné váčky. Genitální infekce jsou přenosné při skoku. Protože infekce je v pohlavních orgánech dobře skrytá před jakoukoliv léčbou antibiotiky, u mazlíků je jediné řešení kastrace, u užitkových králíků nezbývá, než vyřadit takového králíka z chovu.
Septikemická pasteurelóza králíků
Pokud je imunitní systém králíka zcela neschopný zvládnout infekci, například při nákaze silně virulentním kmenem, bakterie se po nákaze rozšíří do celého jeho těla a způsobí sepsi, otravu krve.
Septikemická pasteurelóza je velmi rychle probíhající choroba doprovázená vysokou horečkou. Králík může uhynout i bez patrných příznaků choroby. Při pitvě je nápadný těžký zánět plic, orgány jsou překrvené s drobnými krváceninami a mikroasbcesy. Tato forma pasteurelózy může velmi připomínat mor králíků.
Odhalení pasteurelózy v chovu
Pasteurelóza se nedá poznat pouhým pohledem, zvláště ne u jediného králíka. Rýmu u králíka mohou způsobit i další bakterie, viz nakažlivá rýma králíků. Výtok z nosu nebo očí bývá i neinfekční, způsobený přerůstajícími zubními kořeny, přílišnou prašností prostředí nebo třeba zapíchnutým stéblem trávy v nose.
Zápal plic a abscesy mohou způsobit i jiné choroboplodné zárodky, často stafylokoky a streptokoky.
Naklánění hlavy na stranu kromě pasteurelózy způsobuje i parazitický prvok Encephalitozoon cuniculi a mnoho neinfekčních příčin, například mrtvička.
Lege artis postup je bakteriologická kultivace (z hlubokého nosního výtěru, z abscesů, z postižených orgánů) a stanovení citlivosti bakterie na antibiotika. Především u mazlíků s výtoky z nosu či očí je potřeba rentgenologickým vyšetřením ověřit stav zubních kořenů. U starších, jednotlivě chovaných králíků jsou problémy se zuby častější než pasteurelová infekce.
Léčba pasteurelózy králíků
Léčba pasteurelózy je nesnadná, zdlouhavá a často nezničí nákazu zcela, králík zůstane bezpříznakovým nosičem. Vystavení predispozičním faktorům u něj může znovu spustit infekci.
Chronická pasteurelóza králíků s tvorbou abscesů v místech, kde je nelze odstranit či aspoň otevřít, je léčitelná jen velmi těžko. U chronické rýmy je potřeba ověřit rozsah infekce nejlépe CT vyšetřením a chirurgicky odstranit uložený tuhý hnis. Rýma, u které došlo k narušení nosních skořep, je již neléčitelná, králík bude trpět rýmou do konce svého života.
Nemoc není možné vyléčit rychle ani levně, u králíků chovaných na maso je proto mnohdy nejrozumnějším řešením utracení nemocných kusů. Na druhou stranu jsou králíci, kteří s mírně probíhající chronickou rýmou mohou žít dlouhá léta. Jsou ale infekční pro jiné králíky, takže řešení „neléčit“ je vhodné jen pro mazlíčky.
Léčba spočívá v dlouhodobém, často přes jeden měsíc trvajícím celkovém podávání antibiotik a v podpůrné péči. Léčbu usnadňuje zavodnění zvířete, a to přidáním šťavnatého krmení či vdechování páry, které podporuje rozpouštění hlenů.
Pasteurelová rýma v počátku onemocnění na léčbu reaguje dobře, v pozdějších stadiích už hůře, nemoc se ráda vrací a zdánlivě vyléčené zvíře často zůstává trvalým nosičem. U některých králíků je nutná doživotní antibiotická léčba, po vysazení antibiotik se rýma okamžitě vrací.
Vestibulární syndrom způsobený pasteurelózou má horší prognózu než encefalitozoonóza, je to obvykle progresivní, neléčitelné onemocnění, protože abscesy ve vnitřním uchu a v mozku jsou nedostupné pro jakoukoliv léčbu. Podávání antibiotik může zánětlivý proces pouze ohraničit a zabránit dalšímu zhoršování stavu.
Opatření proti výskytu pasteurelózy králíků
Pasteurely v sobě nese většina králíků. Existují sice nemoci zcela prosté chovy, ale jedná se o chovy laboratorních králíků. V běžném životě lze prostého chovu dosáhnout jen těžko a ještě obtížnější je ho udržet. Protože je ale pasteurelóza především druhotnou infekcí, její výskyt se dá kontrolovat omezením predispozičních faktorů. Zdravý králík v optimálních podmínkách chovu spíše neonemocní.
Nejčastěji pasteurelóza řádí u králíků ustájených pod střechou, ve vnitřních králíkárnách například v kůlnách, zahradních domcích a stodolách. Tyto objekty totiž často bývají nedostatečně větrané a zvláště v zimě v nich stoupá vlhkost vzduchu a obsah amoniaku. Králíkům nevadí ani tak zima, jako vlhko a průvan, v takových podmínkách snadno onemocní. V hromadných chovech je vynikající prevencí pasteurelózy selekce na zdraví a likvidace klinicky nemocných kusů.
Očkování proti pasteurelóze králíků
Vakcinace proti pasteurelóze existuje, ale není to žádný zázrak. Výsledkem očkování jsou celkové protilátky IgG, ale sliznice jsou chráněné slizničními protilátkami IgA. To znamená, že očkování nedokáže zabránit nákaze – osídlení sliznice nosu bakteriemi, ani bezpříznakovému nosičství na sliznicích. V ideálním případě chrání pouze před klinickými projevy onemocnění. Vakcína působí proti sérotypu A a D a zkřížená ochrana není dokonalá. I očkovaný králík proto může onemocnět pasteurelózou způsobenou jiným kmenem bakterie.
