Psinka

Chronická psinka psů

Psinka postihuje nosní houbu a polštářky na tlapkách, které zesílí, zhrubnou a praskají.

Chronická psinka často poškozuje oko. Objevují se záněty sítnice nebo záněty v přední oční komoře, zánět zrakového nervu může vést k oslepnutí. Postižení slzné žlázy zase způsobí syndrom suchého oka. I ten už může psovi zůstat napořád.

Trvalé následky psinky

Psinka může spustit autoimunitní postižení mozku, které se objeví se zpožděním až několik let po prodělané psince příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla a ochrnutím.

Ztráta čichu nebo zraku v důsledku prodělané psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus.

Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat nákaza poškodí dospělý chrup a také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.

Psinka fretek

Inkubační doba psinky u fretky se obvykle pohybuje mezi sedmi až deseti dny. Nakažená fretka může vylučovat virus už před prvními příznaky nemoci.

Psinka se projeví nejdříve vyrážkou na bradě. Může se vyrazit i v okolí konečníku a v tříslech. Rychle nastupuje horečka, skleslost a nechutenství, světloplachost a křeč očních víček. Z očí a nosních dírek teče množství hlenohnisavého sekretu. Zánět postihuje také pysky. Výměšky v okolí očí a nosu zasychají a tvoří příškvary a strupy. Zhrubnutí nosní houby a tlapek je častým příznakem psinky fretek. Psinka u nich postihuje hlavně dýchací cesty s rozvojem smrtelného zápalu plic, málokdy se projevuje zvracením a průjmem.

Nervové příznaky, pokud se objeví, zahrnují nekoordinované pohyby, točení hlavy, míhání očí nebo záchvaty. Psinka fretek prakticky vždy vede k úhynu nemocného zvířete. Ke smrti dochází 12–16 dní po infekci psinkovým virem adaptovaným na fretky nebo 21–35 dní po nákaze pocházející od psa.

Psinka u masožravých kožešinových zvířat

U lišek stříbrných a polárních probíhá psinka podobně jako u psa. U norků je naopak průběh stejný jako u fretek s výrazným zhrubnutím tlapek a nosu a úhynem. Možný je i perakutní obraz nemoci s úhynem do několika hodin.

Diagnostika nemoci

U psa nemusí být určení diagnózy snadné. Jen málo zvířat má „všechny“ příznaky a trpí postižením dýchacích cest, trávicího systému a nervového systému najednou. Navíc nic nevylučuje smíšené infekce. Pes může mít psinku a psincový kašel najednou. Stejně tak pes může mít psinku a zároveň parvovirózu a pokud se u něj psinka projeví „jen“ příznaky poškození trávicího systému, může zcela uniknout pozornosti a nemoc bude považována za parvovirózu.

Testy na přítomnost viru či protilátek proti němu existují, ale situace se komplikuje u nedávno očkovaných zvířat. A očkování bohužel zcela nevylučuje infekci.

V krvi psů trpících psinkou je obvykle patrné snížení počtu bílých krvinek.

U fretek je omezení využitelnosti laboratorních testů podobné. Nemoc připomíná chřipku, ale je mnohem vážnější. Pokud má fretka nemoc dýchacích cest doprovázenou zánětem kůže na bradě a pyscích, tak se s největší pravděpodobností jedná o psinku.

Léčba psinky

Protože psinka je virové onemocnění, antibiotika pouze pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává po poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pomáhá snad přídavek vitamínu A.

Psi s mírnými příznaky nemoci se mohou vyléčit, ale vždy hrozí riziko následného rozvoje postižení mozku a míchy. Vážně nemocný pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika a léky proti křečím, zvíře dostává kapačky ke zvládnutí dehydratace. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při objevení se závažných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno.

U fretek je možná paliativní léčba spočívající v podpůrné léčbě a podávání antibiotik, ale prognóza je velmi špatná a utracení nemocného zvířete je pro něj nejlepší řešení.

Séra s protilátkami proti psince jsou užitečná jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.

Psinka a prevence nákazy

Vzhledem k nakažlivosti a nebezpečnosti psinky je velmi důležitá prevence tohoto zhoubného onemocnění. Spočívá v očkování všech psů a fretek. Pro psy je vakcinace rutinní úkon a vyrábí se pro ně mnoho druhů kombinovaných vakcín, které je chrání nejen před psinkou, ale i proti parvoviróze, virovému zánětu jater a dalším nemocem.

To ale komplikuje ochranu fretek, pro které se v ČR žádné speciální vakcíny nejsou. Používají se vakcíny psí s co nejmenším počtem složek, což je Nobivac DP a Biocan DP.