Průběh psoroptového svrabu ovcí
Inkubační doba se podle podmínek prostředí a zdravotním stavu ovcí pohybuje od jednoho týdne až po tři měsíce. První kožní změnou je zarudnutí kůže a tvorba vřídků, kterými prosakuje lymfa. Objevují se nejčastěji na plecích a na hřbetě. Tyto změny jsou kryté vlnou a zatím unikají pozornosti chovatele. Jsou ale velice svědivé. Zvířata jsou neklidná, ohryzávají se a otírají se o různé předměty. Brzy se objeví ložiska řidší vlny a špinavá, zválená vlna.
Rychlé množení roztočů způsobuje šíření vyrážky paprskovitě od středu, přičemž ve středu ložisek kůže zesiluje a postupně se pokrývá žlutými šupinami, strupy a příškvary. Zhoršující se svědění a neustálé oždibávání a drbání, společně se slepením vlny lymfou, způsobuje vypadávání vlny a prakticky ztrátu rouna. Těžce postižená zvířata rychle hubnou a mohou se u nich objevit i záchvaty podobné záchvatům epileptickým, které jsou ale způsobené jen nesnesitelným svěděním.
Vlna vypadává ve velkých chuchvalcích a nemoc může během dvou měsíců postihnout 3/4 povrchu kůže postižené ovce. Ze hřbetu a plecí se šíří i na boky a končetiny, na hlavu i na ocas. Zvláště březí bahnice mohou kvůli prašivině i uhynout.
Samovyléčení
Samovyléčení je možné. Jakmile se parazité rozšíří po celém těle, přijdou o vhodné podmínky k dalšímu množení a to společně s obranyschopností hostitele vede k úplnému vyléčení a vlna doroste. U některých zvířat ale mohou nějací roztoči přežít a jakmile dojde k obrostu ovce a obnovení mikroklimatu vhodného k množení, nemoc opětovně vzplane.
Skryté nosičství
Ovce může být dlouhodobým nosičem prašivek a to především ve zvukovodu, při bázi rohů, na hrázi a u beranů na šourku. Z těchto míst se může při vhodných podmínkách (zima, vlna) šířit po těle. Často na sebe upozorní tvorbou drobných pupínků a stroupků právě v těchto místech.
Psoroptová prašivina u koz
U koz je mnohem častější ušní svrab než psoroptová prašivina postihující tělo. Prašivka králičí u nich může kromě ucha postihnout také hlavu hřbet nebo spěnky. Prašivka ovčí pak na těle způsobuje změny podobající se sarkoptovému svrabu, ale s menší tvorbou strupů. Je to zřídkavý problém a postihuje především starší, oslabené kozy. Horší průběh má psoroptová prašivina u angorských koz, u kterých se může podobat průběhem svrabu u ovcí.
Svrab skotu, lam a koní
U skotu začíná psoroptová prašivina jako svědivá vyrážka na kohoutku a u kořene ocasu a postupně se šíří na celé tělo. Stejně jako u ovcí se tvoří žluté strupy, kůže zesiluje a silné svědění způsobuje snížené přírůstky postižených telat, sníženou mléčnou užitkovost u dojnic a poškození kůží pro další zpracování. Těžce postižená zvířata bez léčby hubnou a mohou uhynout.
U lam dávají roztoči přednost tělním krajinám s hustou vlnou a kožní změny se objevují na plecích, na zádech a na bocích zvířete. Podobají se sarkoptovému svrabu, ale ten je doprovázen výrazným ztluštěním kůže.
U koní se jedná o vzácný problém. Prašivky se množí v hřívě a v ocasu, kde způsobují tvorbu velkých, tlustých, žlutých strupů. Kromě míst s dlouhými chlupy mají rády také bezsrstá místa, vemínko, předkožku nebo podpaží. Změny jsou silně svědivé a vedou ke ztrátě žíní. Kromě prašivky koňské může i kůň onemocnět ušním svrabem způsobeným prašivkou králičí.
Diagnostika
Zjistit původce kožních změn je jednoduché, kožní seškrab z okrajů ložisek obsahuje množství roztočů viditelných pod mikroskopem nebo i pod silnější lupou.
Podobná onemocnění u ovcí jsou především napadení klošem, všenkami či vypadávání vlny z důvodů chronických vnitřních chorob. Podobně může vypadat i dermatofytóza, která ale není doprovázena svěděním.
U dalších zvířat se podobně projevují jiné druhy svrabu.
Léčba psoroptového svrabu
V současné době je léčba psoroptové prašiviny snadná. Používají se především celkově působící antiparazitika ze skupiny makrocyklických laktonů. Nejčastěji se aplikuje ivermektin a dále doramektin, moxidektin a eprinomektin. Injekci ivermektinu je potřeba opakovat po sedmi dnech a moxidektin po 10 dnech. Domamektin a eprinomektin jsou pour-ony, roztoky k nalévání na hřbet, a vzhledem ke dlouhé době účinku stačí jednorázové ošetření. Všechny tyto přípravky prodává veterinární lékař.
V minulosti se postižené ovce po ostříhání koupaly v insekticidním přípravku. Tato metoda funguje i dnes, ale je pracnější a je potřeba myslet na to, že roztoči se skrývají na hlavě u bázi rohů a také pod ocasem, kde při pouhému namočení ovce mohou uniknout léčbě. Podobně nemusí prašivinu zcela vyléčit postřik Arpalitem či podobnými přípravky.
Samotné ostříhání může zarazit šíření prašiviny po těle, protože parazité nesnáší vyschnutí a vlna jim poskytuje nutné mikroklima.
