Přeskočit na obsah

Ptačí chřipka je nakažlivé onemocnění mnoha různých druhů ptáků. Hostitelské spektrum je neobyčejně široké a nemoc se vyskytuje na celém světě. Většinou probíhá bez příznaků nebo jako mírné či závažnější respirační onemocnění. Vysoce patogenní kmeny způsobují hromadné hynutí především hrabavé drůbeže. Tato tzv. fatální forma se proto nazývá také mor drůbeže.

Přirozeným rezervoárem jsou ptáci z řádu vrubozubí, to znamená kachny, labutě či husy, a z řádu dlouhokřídlí, kam patří rackové, sluky, kolihy a jiní dlouhonozí ptáci, co si hledají potravu v mokřinách a na mořském pobřeží. Nakazit se mohou i ptáci chovaní lidmi, a to jak papoušci a drobné ptactvo, pak pštrosi a vodní i hrabavá drůbež.

Ptačí chřipka, bez ohledu na to, jestli je způsobena vysoce patogenním virem a je doprovázena hynutím, nebo jestli se jedná o nízkopatogenní virus, je považována za nebezpečnou nákazu drůbeže a její výskyt podléhá hlášení.

Původce ptačí chřipky

Původcem chřipky ptáků je RNA virus z čeledě Orthomyxoviridae, typ A. Stejný typ způsobuje i chřipku prasat, koní, psů a koček a většinu případů chřipky u člověka. Ptáci jsou hlavním rezervoárem chřipkového viru a zdrojem nových kmenů pro infekci savců včetně člověka.

Ve vnějším prostředí je ničen běžnými dezinfekčními prostředky.

Kmeny

Chřipkový virus má neobyčejnou schopnost neustále přeskupovat složení molekul na povrchu virové částice a tak uniknout imunitnímu systému hostitelů, či získat schopnost infikovat hostitele nového druhu. Každý kmen viru má určený subtyp viru, skládající se z písmen H a N, následovaných čísly. H jako hemaglutinin a N jako neuraminidáza jsou dvě bílkoviny na povrchu virové částice, které mohou být různého typu, což označuje to číslo.

Vysoce patogenní ptačí chřipka, která se v Česku vyskytla na konci roku 2016, na začátku roku 2017 a v roce 2020 byla způsobena kmenem  subtypu H5N8. V roce 2006 a v roce 2021 byly případy ptačí chřipky způsobené kmeny H5N1.

Obecně platí, že viry ze subtypů H1, H7 a H5 mohou být vysoce patogenní pro drůbež, ale existují i nízkopatogenní kmeny z těchto subtypů.

Hostitelé

Ptačí chřipka napadá velké množství různých druhů ptáků, ale jednotlivé chřipkové viry se mohou lišit v patogenitě pro jednotlivé druhy ptáků. Například kmen  A/pheasant/Washington/1985/H9N9, který způsobil úhyny bažantích kuřat, je zároveň nepatogenní jak pro kura, tak pro kachnu. Kmen  A/turkey/Ontario/7732/66/H5N způsobuje akutní, až 100% mortalitu u kura a krůty, ale pro kachnu je opět nepatogenní.

Přirozeným rezervoárem chřipkových virů jsou vrubozubí ptáci, 25–30 % divoce žijících kachen a hus na severní polokouli je nositelem viru. Vrubozubí jsou značně rezistentní a chřipka ptáků u nich probíhá většinou bez příznaků. Podobně jsou bezpříznakovým nositelem i dlouhokřídlí.

K nákaze je vnímavá veškerá vodní a hrabavá drůbež, pštrosi, také papoušci, jako je amazoňan žlutohlavý, kakadu žlutolící a žlutočečelatý, žako, alexandr rudohlavý a malý, papoušek zpěvavý i andulky. Nemoc se nevyhýbá ani pěvcům, kmen  A/carduelis/Hannover/1/72/H1N byl izolován z čížka lesního a je patogenní i pro kanáry. Zvláštností je infekce turaků, kteří mají vlastní kmen chřipkového viru, jež není přenosný na papouškovité ani na krátkokřídlé.

U holuba domácího se zatím nepotvrdila nákaza chřipkovým virem a ani experimentální infekce se nepodařila .

Přenos na jiná zvířata než ptáky

O přenosu ptačí chřipky mimo ptáky se hodně mluví, ale ve skutečnosti se to chřipkovému viru daří jen málo. Experimentálně lze  nakazit prasata, fretky, potkany, králíky, morčata, myši, norky a primáty. Některé vysoce patogenní kmeny H5N1 jsou přenosné na psy a kočky a to jak přímým stykem s nemocnou drůbeží, tak zkrmením syrového masa nemocné drůbeže.

Přenos na člověka

Podobně jako u psů a koček, je to především vysoce patogenní kmen H5N1, který je schopný za určitých okolností překonat druhovou bariéru a nakazit člověka. Tato ptačí chřipka probíhá jako závažné onemocnění s vysokou úmrtností.  Některé kmeny subtypu H7N2, H7N3 a H7N7 na druhou stranu způsobují u člověka jen mírné chřipkové příznaky nebo zánět spojivek. Vysoce patogenní subtypy H7N3, H7N7 a H7N9 způsobují již „běžnou“ chřipku.

Šance přenosu vysoce patogenní H5N8, která byla zjištěna v ČR v roce 2017, 2020 a 2021, je malá.

Člověk sám může být zdrojem infekce chřipkou pro ptáky chované ze záliby v domácnostech.

Příznaky nemoci

Příznaky nemoci jsou ovlivněné jak virulencí vyvolávajícího viru, tak druhem nakaženého ptáka.

Kur a krůta

U kura a krůty se příznaky silně liší v závislosti na patogenitě viru. Obecně se chřipkové kmeny dělí na ty nízkopatogenní, které jsou mnohem častější, a vysoce patogenní, neboli fatální formu influenzy. Inkubační doba je 3–7 dní.

Infekce nízce patogenním kmenem může u hrabavé drůbeže proběhnout zcela bez příznaků, případně jsou příznaky velmi nenápadné, například několikadenní pokles příjmu krmiva a vody, pokles snášky, nevyrovnaný růst mladých ptáků v odchovu.

Nízkopatogenní chřipka u krůt kromě poklesu snášky může způsobit také depigmentaci skořápek, změnu kvality skořápek a nepravidelný tvar vajec.

Chřipka je také jedním z mnoha infekcí, které u kurů mohou způsobit nemoc dýchacích cest. Nemocní ptáci jsou apatičtí, kašlají, kýchají, mají zánět spojivek s vodnatým výtokem a zánět nosních dutin.

K chřipce se rády přidávají bakterie E.coli a u krůt mykoplasmata, které průběh komplikují. Stejně tak může chřipka sama vypuknout jako druhotná infekce u zvířat oslabených mykoplazmózou, salmonelózou, aspergilózou nebo cholerou.

Onemocní většina ptáků v hejnu, nekomplikovaná chřipka trvá 1–2 týdny. Úmrtnost je různá, zvyšují ji druhotné infekce.

Fatální forma influenzy

Krváceniny do kůže běháků, které doprovází vysocepatogenní ptačí chřipku
Krevní výlevy, modřiny, v kůži běháků, může být příznak vysocepatogenní ptačí chřipky.

Vysoce patogenní kmeny vyvolávají nemoc s úplně jiným průběhem. K zabití hostitele nepotřebují druhotné infekce a smrtnost je vysoká.

Průběh choroby je velmi rychlý, od několika hodin do pěti dní. Nemocná zvířata jsou apatická, nepřijímají potravu ani vodu, snáška se zastavuje. Mohou uhynout velmi rychle bez jakýchkoliv dalších příznaků.

Často se objevuje nazelenalý průjem, otok nebo zfialovění hlavy, hřebínku a laloků, otoky běháků a červenofialové modřiny na běhácích. U déle přežívajících ptáků se přidružují příznaky postižení mozku, ztráta koordinace, obrny křídel, vytáčení hlavy dozadu.

Kachny a husy

Vodní ptáci jsou obecně proti chřipce velice odolní. Nejčastější je bezpříznakový průběh. Vodní ptáci ale vylučují virus v trusu ještě několik týdnů po infekci.

Vypuknutí zjevné nemoci často spouští stres, transport, špatné mikroklima v halách nebo jiné, zároveň probíhající onemocnění. Příznaky jsou netečnost, nechutenství, dušnost, otok nosních dutin doprovázený slzením a průjem. Nervové příznaky se objevují občas také, ale u vodní drůbeže se často jedná o nespecifický příznak blížícího se konce. Úmrtnost se pohybuje od 10–40 %.

Papoušci

U papoušků probíhá chřipka většinou bez příznaků. Pokud se u nich klinicky projeví vysoce patogenní chřipka, objevuje se netečnost, nervové příznaky nebo zelený průjem. Smrtnost může být až 30 %.

Diagnostika

Nízkopatogenní ptačí chřipka je nerozeznatelná od jiných infekcí dýchacích cest u drůbeže, jako je hemofilová rýma, infekční bronchitida, infekční laryngotracheitida, mykoplasmóza a mnoho dalších. Pitevní nález ukazuje zánět nosních a vedlejších nosních dutin, vzdušných vaků a plic. Častá je modifikace nálezu v důsledku druhotných nebo souběžně probíhajících infekcí. Chřipka se dá zjistit jen laboratorním průkazem viru. U živé drůbeže lze prokázat ve výtěrech z průdušnice nebo kloaky.

Podobný pitevní nález se objevuje také u vodní drůbeže.

Vysoce patogenní ptačí chřipka se u hrabavé drůbeže projevuje jako krvácivá horečka, na vnitřních orgánech a na výstelce dutiny tělní bývají různě velké krváceniny, vnitřní orgány bývají překrvené. Průběh i pitevní nález se podobá Newcastleské nemoci. Smrtelné respirační onemocnění s poklesem snášky může být také těžká infekční laryngotracheitida. Definitivní diagnóza je opět jen a pouze průkaz viru.

Léčba

Mírné formy nemoci lze léčit podpůrnou terapií, případně antibiotiky k potlačení druhotných infekcí. V praxi se ale jakákoliv forma ptačí chřipky řeší metodou stamping–out, likvidací ohniska. Je to proto, že i nízkopatogenní kmeny mohou ve zvířatech prakticky kdykoliv zmutovat na kmen nebezpečný.

Prevence

Proti chřipce u nás nelze ptáky očkovat. Základem prevence je zamezit drůbeži styku s divoce žijícím ptactvem, především s tím vodním, asanace prostředí a omezení stresových a jiných vlivů, které snižují obranyschopnost ptáků.

22 komentářů na “Ptačí chřipka”

  1. Avatar
    Lenka Imlingová

    Dobrý den paní Ježková,
    mrzí mě, když vidím jak se likvidují tisíce ptáků kvůli ptačí chřipce. Tahají je za krk a hází do kontejnerů, kde jim potom pustí plyn! Připomíná mi to koncentrační tábory za 2.světové války! Vy jste odborník, já jsem laik. Proto mi prosím odpovězte, to je jediné možné řešení, likvidace? Jestli jsem Váš článek správně pochopila, antibiotika na to existují. Proč se té drůbeži nepodávají, jde o peníze? Vyšlo by to draho a proto výhodnější je zabít? Předem Vám děkuji za odpověď. Lenka Imlingová

  2. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    Vysoce patogenní ptačí chřipka je neléčitelná nemoc, po jejím zavlečení do chovu se nakazí naprostá většina zvířat a většina v důsledku infekce uhyne. Jinými slovy, ta zvířata jsou nezachranitelná, jejich osud je zpečetěn a jejich utracením se zabrání dalšímu utrpení a zmenší se šance přenosu nemoci někam dál, na další zvířata.

    MVDr. Ježková

  3. Avatar
    Onemocnění při zpracování

    Dobrý den, chci se zeptat
    Je možné nějakým způsobem onemocnět, když by se eventuálně jakkoliv infikované maso dále zpracovávalo v domácích podmínkách a nakažený pták, konkrétně husa by přišla do styku s řezným poraněním u člověka ? Děkuji velice za odpověď. L. Jedlikova

  4. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    Je to prostě chřipka, člověk se vystavuje viru stejně jako je vystaven viru lidské chřipky. Nejrizikovější jsou aerosoly a prach z chovu drůbeže. Nicméně ne všechny ptačí chřipkové viry jsou přenosné na člověka a i ty, které jsou, jsou přenosné dosti neochotně. Problémem s vysoce patogenní ptačí chřipkou není přenos na člověka, ale to, že nakažený chov prostě vyzdechá a nedá se s tím nic dělat.

    S pozdravem

    MVDr. Ježková

  5. Avatar
    Prosba o radu

    dobry den bydlím 17 km od obce Byňov kde byla zjištěna ptačí chřipka. Mame doma papouška žako a bojim se aby se mi nenakazil. Můžete mi prosím poradit jak ho nejlépe ochránit? Dekuji M. k.

  6. Avatar

    Dobrý den, chci se zeptat.zda je vůbec nějaké reálné riziko nakazit se vysoce patogenní ptačí chřipkou H5N1, která je nyní u nás v okrese potvrzena, běžným „stykem“ s exkrementy drovných ptáků na zahradě a v přírodě. Na zahradě a zápraží se nám krmí kosové atd bobulemi z pergoly, samozřejmě zanechají občas někde „hovínko“ a tříetý syn není schopen nějaké úzkostlivé hygieny při hře s okolním listím atd. Vesu ho k běžné hygieně, ale toto uhlídat nelze a nechci syna zbytečně omezovat a neurotizovat. . Sama trpím úzkostnou poruchou, tuším že moje obavy jsou přehnané, ae vyděsila mě vysoká úmrtnost v případě nákazy, ač se utěšuji , že šlo o úmrtí lidí z regonů s úplně jinými hygienickými standardy. ..Přesto Vás prosím o odpověď a předem moc děkuji, Ladka

  7. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    stačí běžná hygiena, domů se přezout a umýt si ruce.

    MVDr. Tereza Ježková

  8. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    nějaké riziko přenosu čehokoliv je vždy a všudypřítomné. Nicméně ano, ve vašem případě se jedná o zbytečnou úzkost. Rezervoárem nemoci nejsou kosové, ale divoce žijící VODNÍ ptactvo a v minulosti docházelo k přenosu na člověka jen při dlouhodobém a úzkém kontaktu s nakaženou drůbeží.

    S pozdravem

    MVDr. Tereza Ježková

  9. Avatar
    Jan Šmatlák

    Tak jak dříve bylo mnoho ,, záhadných “ požárů kravínů , vepřínů nebo drůbežáren , dnes možná stačí těm bývalým žhářům upravený rozprašovač a někde nedovřené okénko . Potom jen počkat (kdeže už jsou stopy ) a s dalekohledem sledovat příjezd kafilerie asi jako covid ,, z netopýrů “ . Možná že se takhle tehdy šířila i nemoc šílených krav . Jeden kus nemocný a je likvidace celého chovu . Jak jinak by se daly ceny vajec a masa tak dokonale vyšroubovat

  10. Avatar
    David Jakubec

    Dobrý den.
    Máme z důvodu nařízení zavřené 2 indické běžce. Chřadnou nám před očima, nemají přístup do jezírka, kde tráví téměř celý den. Jsou nějaké vyhlídky na ukončení nařízení? Je nám jich líto…
    Děkuji David Jakubec

  11. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    na jaře obvykle dochází ke zlepšení epizootické situace.

    MVDr. Ježková

  12. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    V drůbežárnách žádná okénka na halu nejsou. A v případě ptačí chřipky se nejedná o „jeden kus nemocný“, ale o hromadný úhyn naprosté většiny osazenstva.

    MVDr. Ježková

  13. Avatar

    Dobrý den,
    jaká je odolnost tohoto viru v prostředí, jak dlouho vydrží ve výkalech- na podestýlce- na předmětech atd. ve stavu schopném způsobit infekci?
    Zanechává po sobě mírnější onemocnění odolnost proti danému subtypu?

    Nákazy v halách jsou jevem poněkud zvláštním.

    Masové vybíjení statisíců zdravých ptáků asi nebude šťastným řešením.
    Stále zůstává divoké ptactvo, případně jiný rezervoár mezi divokými zvířaty…..

  14. Avatar

    Já tomu nevěřím že všechny ty slepičky by umřeli. Raději bych každý den ty mrtvé pozbírala než je draze mordovala. A z těch co by přečkali bych zkusila vypěstovat odolné plemeno. A jakto, že když řádí ta ptačí chřipka všude kolem i v přírodě, tak to bych musela na cestách, polích, lesích a na vodě prohazovat mrtvé ptáky lopatou. Já nic takového nevidím.

  15. Avatar
    Miroslav Jež

    Kdy je možno konzumovat vejce po odeznění ptačí chřipky? Díky za odpověď. Jež

  16. Avatar
    František Procházka

    Dobrý den,
    mám dotaz. Do jaké míry hrozí nebezpečí ptačí chřipka holubům, běžně poletujících městech. Zatím se mi to nepodařilo nikde najít
    Děkuji za odpověď.

  17. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    vlastně vůbec, holub je zvíře proti ptačí chřipce nevnímavé.

    MVDr. Ježková

  18. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    tak to bohužel nefunguje. vysoce patogenní ptačí chřipka je prostě pro hrabavou drůbež naprosto devastující nemoc s téměř nulovou šancí na přežití a vyléčení.

    A různí ptáci jsou vnímaví různě. Divoce žijící vodní ptáci bývají většinou bezpříznakovým rezervoárem. Neplatí to však obecně, v této vlně chřipky hynuli hromadně i divocí ptáci, namátkou jeřábi v Izraeli (asi 8000 ptáků).

    MVDr. Ježková

  19. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    akutně nemocná, umírající nosnice snášet nebude. Vejce se likvidují, protože na jejich skořápkách může přežívat virus.

    MVDr. Ježková

  20. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    záleží hodně na teplotě. V zimě cca měsíc. V chladné vodě i několik měsíců. LPAI, ptačí chřipka s nízkou patogenitou, u drůbeže vytváří protilátky, které jí po určitou dobu chrání proti infekci podobným virem.

    Pokud se vysoce patogenní chřipka dostane do chovu, nejedná se o vybíjení zdravých ptáků, ale o eutanazii.

    MVDr. Ježková

  21. Avatar
    Ludmila Fučíková

    dobrý den, kolik infikovaných lidí na ptaci chřipku zemřelo, kolik je hospitalizovaných? Děkuji

  22. MVDr. Tereza Ježková
    MVDr. Tereza Ježková

    Dobrý den,

    ptačí chřipka je onemocnění drůbeže.

    MVDr. Ježková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *