Ušní svrab

Ušní svrab, také ušní prašivina, je zánět vnějšího ucha způsobený cizopasnými roztoči. Jako ušní svrab se vlastně označují dvě různé nemoci. U psů, koček, fretek, lišek a dalších malých šelem se jedná o tzv. otodektový svrab, protože původcem je strupovka ušní, latinsky Otodectes. Králíky, koně, ovce a kozy trápí psoroptový svrab, původcem je jiný cizopasník, prašivka, latinsky Psoroptes.

Bez ohledu na původce jsou příznaky nemoci stejné. Zvíře může být bezpříznakovým nosičem, nebo trpí svědivým zánětem zvukovodu doprovázeným tvorbou strupů. U koček a psů se jako typický příznak udává maz, který má vzhled kávové sedliny. Žluté strupy v uších jsou neklamným příznakem svrabu u králíků.

Zvláště u koček a králíků se jedná o častou chorobu. Prašivka králičí je dokonce vůbec nejčastější kožní parazit králíka.

Otodektový ušní svrab, ušní svrab koček a psů

Otodectes cynotis, strupovka ušní, je parazitický roztoč 0,3–0,5 mm velký. Má okrouhlé tělo a osm dobře vyvinutých končetin s přísavkami. Všechna životní stadia se nacházejí na hostiteli. Nejradši parazituje na povrchu sliznice zvukovodu. Neproniká do kůže a netvoří žádné chodbičky. Živí se pokožkou a tkáňovým mokem.

Životní cyklus je jednoduchý. Oplodněná samička klade vajíčka opatřená lepkavým cementem, takže vajíčko pevně lpí na podkladu. Klade jedno denně, za život jich naklade 15 až 20. Z vajíčka se líhne šestinohá larva, ta se po několika dnech krmení svléká a přemění se v osminohou protonymfu, která se mění v deuteronymfu. Deuteronymfa chystající se na poslední svlek už se páří s dospělým samečkem strupovky. Nová dospělá samička je proto okamžitě oplodněná a začíná klást vlastní vajíčka. Od vylíhnutí do pohlavní dospělosti uplynou tři týdny. Roztoč žije asi dva měsíce.

Bez hostitele přežije strupovka ušní minimálně pět dní, ale za vhodných podmínek co se vlhkosti a teploty týče vydrží až 12 dní.

Strupovky nejsou vybíravé co se hostitele týče. Napadají psa, kočku, fretku, stříbrnou i polární lišku a další zvířata. Na králíkovi parazituje vzácně. U některých lidí po kontaktu s napadeným zvířetem vzniká svědivá vyrážka na rukou a na trupu. Problém samovolně zmizí po vyléčení zvířete.

Přenos ušního svrabu koček a psů

Otodektový svrab je silně nakažlivá nemoc. Přenáší se snadno z jednoho zvířete na druhé. Roztoči nejsou všichni jen ve vnějším zvukovodu, ale nachází se také v okolí uší na hlavě, na krku, na zádi a u kořene ocasu. Přežívání roztočů v prostředí umožňuje přenos kontaminovanými přepravkami, kenelkami, pelíšky, dekami a podobně.

Jak se projevuje ušní svrab psů a koček

Inkubační doba je 2 až 3 týdny dlouhá. Příznaky nemoci nejsou způsobené jen mechanickým drážděním zvukovodu pohybem roztočů, ale především hypersenzitivní reakcí hostitele. U napadeného zvířete se vytváří alergie na roztoče. Protože nastavení imunitního systému je u různých zvířat různé, projevy ušního svrabu jsou velmi variabilní. Dospělí psi a kočky, lišky a fretky mohou být hostiteli strupovek, aniž by se to jakkoliv projevovalo.

Typický ušní svrab

„Typický“ ušní svrab je silně svědivý  oboustranný zánět zvukovodu. Nemocný zvukovod je zarudlý a vyplněný tmavě hnědým suchým mazem, který připomíná kávovou sedlinu. Tento průběh je typický pro kočky, u kterých svrab způsobuje až 40 % všech zánětů vnějšího ucha. Často se vyskytuje u koťat. Nemocné ucho je většinou bolavé, svědivé, kočky se škrábou s takovou vervou, že si mohou do krve rozedrat kůži za uchem, nebo si vytvoří othematom, krevní výron v ušním boltci. Na druhou stranu existují kočky, které mají v uchu obrovské množství hnědého mazu a přitom se nedrbou vůbec.

U psa bývá svrab doprovázený menším svěděním než u koček. Ušní svrab fretek je nemoc doprovázená škrábáním různé intenzity, některé fretky se téměř nedrbou, jiné se drásají do krve. U lišek se příznaky objevují až při značném počtu roztočů ve zvukovodu.

Neočekávané projevy otodektového ušního svrabu

Jiné projevy ušního svrabu nejsou snad méně obvyklé, ale spíš jsou připisovány jiným příčinám, protože neodpovídají typickému a očekávanému průběhu. Například u psů se „typický svrab“ vyskytuje jen asi ve 2 % případů zánětu zvukovodu, ale otodektový svrab může být ve skutečnosti původcem až 10 % všech zánětů. V případě psů ale bývá alergická reakce na roztoče tak silná, že několik málo jedinců strupovky zánět jen spustí, ale v zánětlivě změněném uchu nedokáží přežít a v uchu jsou pak nalezeny jen kvasinky a bakterie.

U senzibilizovaných, na roztoče alergických psů nebo koček může už jen několik strupovek způsobit silné svědění zvukovodu, ale bez jiných viditelných příznaků zánětu. Takové zvíře si může do krve rozškrábat celou hlavu, ale uši se jeví na pohled jako zdravé.

Alergická reakce na roztoče

Alergická složka nemoci způsobuje, že ušní svrab se může projevit úplně jinde a jinak.

Svědivý zánět kůže na hřbetě psa jako následek alergie na roztoče připomíná alergii na bleší kousnutí, atopický ekzém či alergii na krmivo.

U koček je častou alergickou reakcí tzv. miliární dermatitida, drobná červená vyrážka nejlíp patrná na tom místě s řidší srstí mezi očima a ušima. Bohužel tato vyrážka je u kočky zcela nespecifická alergická reakce a může jí spouštět také dermatofytóza, všenky, alergie na blechy či alergie na krmivo a cokoliv v prostředí kočky. Další typickou kočičí alergickou reakcí je tvorba eosinofilních plaků, silně svědivých, výrazně červených, okrouhlých, lysých a mírně vystupujících ložisek, které připomínají knoflíky. Mohou se objevit na hlavě a krku a také na stehnech a břiše. Kočka takto může reagovat na jakýkoliv alergen, ale i výskyt takového ekzému na břiše může být spojený s ušním svrabem. Ucho samotné se může jevit zdravě.

Přítomnost strupovek na zádi a v okolí ocasu může citlivé kočky svědit natolik, že si vylížou na břiše a na stehnech lysiny.

Silné svědění, bez ohledu na to, jestli je doprovázené viditelnými změnami v uchu, může způsobovat hubnutí nebo naklánění hlavy na stranu. Chronické nepohodlí může být příčinou agresivity a někdy je stav natolik závažný, že zvíře trpí záchvaty podobajících se epilepsii.

Otodektový svrab na kůži

Svrab se může při silném postižení ze zvukovodu rozšířit do okolí uší a zvláště u krátkolebých plemen psů může postihnout také oční víčka a při škrábání pacičkami se dostane i vnitřní stranu zápěstí. Na kůži způsobuje strupovka ušní tvorbu strupů a ztrátu srsti. Kožní změny hodně svědí.