Přeskočit na obsah

Zavšivení psů

Zavšivení psů je v Česku nepříliš častá kožní nemoc, charakterizovaná přemnožením vší či všenek v psí srsti. Protože na vši a všenky fungují protihmyzí přípravky běžně používané jako prevence proti klíšťatům a blechám a parazité se přemnožují především v zanedbané srsti, zavšivení psů je obvykle spojené se špatnými podmínkami chovu.

Psí vši a všenky jsou hostitelsky specifické, to znamená, že se nepřenáší na jiná zvířata než na jiného psa. Člověk se nakazit nemůže. Stejně tak na psovi nemůže parazitovat ani všenka kočičí, ani veš dětská.

Veš psí

<a title="Yale Peabody Museum of Natural History
 [CC0], via Wikimedia Commons" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Linognathus_setosus_(YPM_IZ_099333).jpeg"><img decoding=
Veš psí
Zdroj:Wikimedia Commons

U psa parazituje jak opravdová veš, která saje krev, tak všenka, která má kousací ústní ústrojí a živí se kůží a chlupy. Jsou to dva různé druhy parazitů s odlišnou životní strategií a u postiženého psa jejich přítomnost způsobuje trochu odlišné klinické příznaky.

Veš psí, Linognathus setosus, je 1–2 mm velký, zploštělý bezkřídlý hmyz. Má nápadně malou, protáhlou, špičatou hlavu, nemá žádné oči a k pohybu v srsti mu slouží šest silných nohou opatřených drápkem. Živí se krví hostitele.

Parazituje na psovi i na lišce. Preferovaným místem výskytu je hlava a krk, zvláště převislé uši některých plemen, kůže pod zplstnatělou srstí a vši se hromadí také okolo očí či pod obojkem. Jsou to pomalu pohybující se zvířata, při rozhrnutí srsti jsou zakousnuté vši snadno vidět. Svého hostitele dobrovolně nikdy neopouští.

Dospělá samička vši psí klade jedno vajíčko denně. Hnidu lepí ke kořínkům chlupů. Trvá 10–15 dní, než se z vajíčka vylíhne nymfa podobná dospělci, akorát menší. Nymfa dospívá asi za dva týdny a cyklus se opakuje.

Mimo hostitele přežije veš jen 1–2 dny. K přenosu dochází přímým kontaktem mezi psy, štěňata se nakazí od matky, psi získají vši také ležením ve společných peleších či sdílením hřebenů či dek. Na vypadaných chlupech mohou být živé hnidy, ve kterých vši přežívají v prostředí poněkud déle.

Všenka psí

<a title="Yale Peabody Museum of Natural History
 [CC0], via Wikimedia Commons" href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trichodectes_canis_(YPM_IZ_093557).jpeg"><img decoding=
Všenka psí, sameček
Zdroj:Wikipedia

Všenka psí, Trichodectes canis, je 1–2mm velký bezkřídlý hmyz s krátkou a širokou hlavičkou. Je zbarvená do žluta. Stejně jako veš se pohybuje pomocí šesti končetin s drápky. Na rozdíl od vši ale velmi čile. Neustálým lezením v srsti způsobuje velké svědění. Všenka psí nesaje krev, ale okusuje pokožku a živí se kůží, srstí a organickými nečistotami.

Pes domácí je hlavním hostitelem této všenky, ale stejně tak může parazitovat i na vlku, kojotech, šakalech a liškách.

Na zamořeném psovi se nachází především na hlavě, krku a na zádech a ocasu. Shromažďují se kolem tělních otvorů či ran. Drží se u kořínků chlupů, běhají rychle a nemusí být snadné je spatřit. Životní cyklus je podobný jako u vši.  Samička klade několik vajíček za den, které lepí jednotlivě ke kořínkům. Z hnid se za 2–3 týdny líhne nymfa, která se vyvíjí o něco déle než veš, než dospěje, takže cyklus trvá 30–40 dní.

Dobou přežití mimo hostitele a přenosem se všenka nelíší od vši psí.

Jak se zavšivení psů projevuje

Vši a všenky škodí tím více, čím více jich na psovi žije. Přemnožují se především u štěňat, starých psů, psů se zanedbanou srstí či u jinak nemocných zvířat. Daří se jim také v podmínkách nedostatečné péče o psy a tam, kde psů žije hodně na jednom místě.

Bodání vešmi způsobuje na psí kůži vznik svědivých pupínků. Malé množství vší a tím pádem i štípanců můžou uniknout pozornosti, ale při větším počtu si pes štípance rozškrábe do krve, do poškozené kůže se dostane infekce, srst je olámaná, matná, suchá, pocuchaná. Vlhká srst napadených psů je cítit po myšině. Zanícená svědivá kůže na uších může připomínat svrab. Vši mohou navíc sát tolik krve, že u svého hostitele, typicky u štěněte, způsobí chudokrevnost s bledými sliznicemi, nebo dokonce celkovou slabost a oslabení imunity.

Všenky sice krev nesají, ale psí kůži velice dráždí svým neustálým pohybem a kousáním. Psa invaze všenek velice svědí. Všenky samotné viditelně nepoškozují kůži, viditelné změny na kůži a srsti jsou způsobené škrábáním, olizováním se či vykusováním. U některých zvířat mohou být příznaky zavšivení sotva znatelné nebo jen mírné, jako zvýšené množství lupů v srsti doprovázené mírným svěděním. U jiných se objevuje suchá, hrubá, rozježená srst, řídká srst až lysivost. Některé psy mohou všenky trápit natolik, že se rozškrábou do krve, dojde k druhotné bakteriální nebo kvasinkové infekci a nemocná kůže je plná vřídků a strupů.

Někdy dlouhotrvající svědění způsobuje i poruchy chování, agresivitu, odmítání doteků a celkově špatnou ovladatelnost psa.

Diagnostika

Kromě již zmíněného svrabu při infestaci vší se příznaky zavšivení shodují i s jinými parazitárními i neinfekčními chorobami. Rozložením kožních změn – postižení kříže, ocasu a krku – může napadení všenkou psí připomínat alergii na bleší kousnutí. Podobně se může projevovat i prosté zablešení bez alergie, cheyletielóza, svědění doprovází také atopickou dermatitidu nebo alergii na krmivo a příčin mazotoku a zvýšené tvorby lupů je obrovské množství. Navíc zvíře, zvláště zanedbané, může být zamořeno více druhy parazitů najednou.

Veš psí není těžké najít, pohybuje se pomalu. Všenky na první pohled nemusí být patrné, ale dají se nachytat pomocí průhledné lepící pásky či vyčesat odvšivovacím hřebenem.

Léčba

Léčba zavšivení psů je jednoduchá. Vši nepřežívají dlouho v prostředí a vyprání či vyhození pelechů a dek na mráz je rychle ničí. Na zvířatech se dají zabít všemi běžně používanými protiblešími prostředky. Pokud je zvíře hodně zanedbané, léčbu celkově a následné hojení kůže usnadňuje ostříhání zplstnatělé srsti. Vši zabíjí jak šampony, tak spreje a spot-ony, včetně spot-onů s fipronilem i novějšími insekticidy a fungují samozřejmě i tablety proti klíšťatům a blechám.

Krátce působící přípravky je potřeba zopakovat po 14 dnech k zahubení nově vylíhlých vší a léčit po dobu 4–6 týdnů.

Protože veš i všenka je mezihostitelem tasemnice psí, zavšivený pes by měl být v průběhu léčby i odčervený.

Loading

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *