Bordetelóza

Bordetelóza je nemoc mnoha různých druhů domácích savců, především psů, koček, prasat, králíků a morčat, ale také koní, domácích hlodavců a exotických zvířat včetně primátů.

U psů je jedním z mnoha původců psincového kašle, u koček kočičí rýmy , u králíků se projevuje jako nakažlivá rýma, u prasat vzniká sípavka a u exotických savců, koní a hlodavců způsobuje zápaly plic.

U psů, králíků, prasat a hlodavců je zároveň běžné bezpříznakové nosičství bakterie na sliznicích horních cest dýchacích.

Původce

Původcem bordetelózy je bakterie Bordetella bronchiseptica. Je to gram-negativní, aerobní, pohyblivá krátká tyčinka nebo kokobacil. Má afinitu k řasinkovému epitelu dýchacích cest. Dlouhodobé nosičství na sliznicích je časté, takovými skrytými hostiteli bývají často psi, králíci nebo potkani.

Existuje značné množství kmenů, které se liší patogenitou i preferovaným druhem hostitele.

Ve vnějším prostředí bakterie dlouhodobě přežívají. Vydrží minimálně deset dní, v půdě až šest týdnů, v tekutinách více než osm týdnů a ve stojatých vodách rybníků či jezer zůstává až tři týdny. Vyšší teploty bordetely rychle ničí a likvidují je všechny běžné dezinfekční prostředky.

Faktory patogenity

Bordetella bronchiseptica je přizpůsobená k parazitickému způsobu života. K tomu je vybavena tzv. faktory patogenity, kterých tvoří hned několik.

Aby se mohla pevně přichytit na řasinkách dýchacích cest, tvoří bílkoviny, které působí jako kotvy.Těch je hned několik, fimbrie, filamentózní hemaglutinin a pertactin. Přichycením bakterie narušuje činnost řasinek a zvyšuje produkci hlenu.

Navíc je obklopená pouzdrem, které ji chrání před fagocytózou a produkuje látky, které utlumují činnost bílých krvinek. Dokáží jeden typ bílých krvinek, makrofágy, donutit k sebezničení.

Kromě toho bakterie tvoří další dva typy exotoxinů. Je to tracheální cytotoxin a zvláště dermonekrotický toxin, které ale naštěstí netvoří všechny kmeny bordetel. Cytotoxiny přímo poškozují sliznici osídlenou bakteriemi.

Příbuzné druhy bordetel

Bordetella bronchiseptica je blízkou příbuznou lidského patogenu B. pertussis, původcem černého kašle, a dalším, i když trošku vzdálenějším příbuzným je B. parapertussis. Tyto bakterie ale způsobují nemoc pouze u lidí.

Jiná, také příbuzná bakterie, Bordetella avium, je původcem bordetelózy ptáků, především krůt.

Přenos

Bordetelóza se šíří snadno přímým kontaktem s nemocnými zvířaty nebo zdravými bacilonosiči, aerosolem i znečištěnými předměty.

Kočka se může nakazit od psa a naopak, nemoc je přenosná z králíka na morče nebo z hlodavců na prasata. Člověk se nejsnáze nakazí, pokud mu pes olizuje obličej.

Inkubační doba

Inkubační doba trvá nejčastěji 3–7 dní.

Bordetelóza psů a koček

U psů je bordetelóza jednou z mnoha nemocí, které se projevují jako psincový kašel. Psi mívají rýmu s vodnatým nebo hlenohnisavým výtokem z nosu, kýchají a častý je suchý záchvatovitý kašel. U koček je nemoc zase součástí komplexu kočičí rýmy. Kočky málokdy kašlou, objevuje se především kýchání.

U obou druhů je bordetela častou bakteriální komplikací jak virového psincového kašle, tak kočičí rýmy.

Zvláště u štěňat a koťat může bordetelóza přejít v zápal plic. Při zápalu plic mají zvířata horečku, kašlou s výhozem, jsou smutná a nechtějí žrát.

I po vyléčení jsou zvířata dále týdny až měsíce nositeli bakterií. U psů je bezpříznakové nosičství častější než u koček, tam se objevuje hlavně u koček z útulků.

Predispozicí k propuknutí nemoci u psů a koček jsou brachycefalický syndrom, vrozené poruchy funkce řasinek a jiné nemoci, které ničí imunitu, jako je psinka, FIV a FeLV.

Bordetelóza prasat

U prasat je Bordetella bronchiseptica původcem nemoci, která se nazývá neprogresivní bordetelová atrofická ritinita. Jedná se o mírnější formu sípavky prasat. U několikadenních se může bordetelóza projevovat také jako primárně vzniklý, bordetelový zápal plic a u prasat ve výkrmu je bakterie sekundární patogen v komplexu respiračních chorob prasat. S oblibou tam působí společně s chorobou PRRS a výsledkem jsou velké ekonomické ztráty.

Přítomnost B. bronchiseptica u prasat, podobně jako u králíků, usnadňuje kolonizaci sliznic pasteurelami.

V chovech prasat je bakterie široce rozšířená a to i tam, kde nezpůsobuje viditelné potíže. Jak moc škodí závisí na věku nakažených prasat. Nejvážnější nemoc se rozvíjí u neimunních selat nakažených v prvním týdnu věku, po čtvrtém týdnu už vzniká mírnější infekce a ty starší než 10 týdnů už vůbec neonemocní. Zároveň starší prasnice může svým selatům předat v mlezivu tolik protilátek, že selata jsou chráněná do dvou až pěti týdnů věku. Proto je bordetelová rýma nejčastěji nemocí selat po odstavu.

Mezi hlavní projevy nemoci patří rýma doprovázená kýcháním nebo sípáním. Výtok z nozder je nejprve vodnatý, později hlenohnisavý, častý je vodnatý výtok z očí, který zvlhčuje kůži pod spodními víčky. Na vlhkost se lepí prach a jiné nečistoty a nemocná prasata mají pod očima nápadné špinavé kroužky.

Běhouni se většinou bez následků uzdraví. U selat může nemoc doprovázet nechutenství a trvalé zkrácení horní čelisti s poruchami skusu a zaostáváním v růstu.

Bordetelóza králíků

U králíků je velice častá přítomnost bakterie na sliznicích, aniž by to zvířatům způsobovalo potíže. Nosičství je častější u odstávčat a naopak dospělí králíci jsou spíše hostiteli bakterie pasterel. Králík ale může být hostitelem obou bakterií a v tom případě se tyto ve svém patogenním působení doplňují a potencují. Bordetelóza a pasteurelóza mohou obě dvě najednou způsobovat infekční rýmu králíků, nosičství bordetel predisponuje králíky k rozvoji pasteurelózy.

Bordetelóza sama o sobě ale může být příčinou rýmy králíků i v chovech prostých pasteurelózy. Projevuje se hlavně vodnatým výtokem z nosu, ale umí způsobit i zápal plic nebo zánět pohrudnice, zvláště u mláďat a odstavených králíčat.

Pravidelné bacilonosičství je důvod, proč by se morčata měla chovat odděleně od králíků. Pro morče je totiž bordetelóza mnohem nebezpečnější než pro králíka a zdravý králík může nakazit morče.

Bordetelóza morčat

Bordetelóza je vůbec nejčastější příčina nemoci dýchacích cest u morčete. U tohoto živočišného druhu se chová jako primární patogen. K rozvoji nemoci jsou nejvnímavější mladá morčata a morčata chovaná v nevhodných podmínkách. Vadí amoniak, příliš morčat na malé ploše a nedostatek vitamínu C. Častěji nemoc v chovu vypukne v zimě.

Nemoc se zpočátku projevuje rýmou, výtok z nosu může být vodnatý nebo hlenohnisavý. Časté jsou výtoky i z očí. Morčata frkají a kýchají. Bordetelóza se ale neomezuje jen na zánět horních cest dýchacích, naopak. Obvyklý je při ní zápal plic. Postižená morčata proto těžce dýchají, jsou spavá a moc nežerou. Hubnou a nakonec obvykle přichází smrt.

Kromě plicních laloků, které v důsledku nemoci ztrácejí vzdušnost, může nemoc postihnout také pohrudnici, způsobit hnisavý zánět středního ucha, zánět dělohy nebo vejcovodů. Březí samice mohou potratit, mláďata se narodí mrtvá a vyloučený není ani dosti rychlý úhyn samotné matky.

Není neobvyklý ani velmi rychlý průběh, při kterém morče hyne na otravu krve bez dalších příznaků. Někdy smrti předchází jen nespecifické známky nemoci, jako je horečka, hubnutí a nechutenství.

Léčené morče může nemoc přežít, ale u části z nich je možný rozvoj bacilonosičství. Stejně tak se bacilonosičem může stát na první pohled zdravé morče, které bylo v kontaktu s nemocným zvířetem.

Bordetelóza exotických savců

Bordetelová rinitida a zápal plic postihuje také klokany a vačice. Projevuje se výtokem z nozder, kašlem a kýcháním, ztrátou kondice. Podobně jako u prasete může u nich nemoc poškodit chrupavčité nebo kostěné nosní skořepy.

Diagnostika bordetelózy

Bakterie odhaluje anerobní bakteriologická kultivace nebo metoda PCR. Vzorkem k vyšetření jsou hluboké nosní výtěry, výtěry z nosohltanu, transtracheální nebo bronchoalveolární laváže a vzorky ze sliznic či změněné plicní tkáně získané při pitvě.

Podobných nemocí je velice mnoho. Bakteriologie je k definitivní diagnóze rým a zápalů plic zvířat obvykle nenahraditelná.

Léčba bordetelózy

B. bronchiseptica je bakterie a tím pádem je možné bordetelózu léčit antibiotiky. Ve skutečnosti je to málokdy ta jednoduché.

Bakterie izolované z psů a koček jsou často multirezistentní. Zcela běžná je rezistence k amoxicilinu a kotrimoxazolu. Zároveň většinou je onemocnění psa nebo kočky mírné, takže antibiotika jsou vyhrazená pro zvířata, která trpí zápalem plic, pro štěňata a koťata do šesti týdnů věku s prokázanou infekcí a pro pacienty s prokázanou infekcí a dlouhotrvajícími potížemi. Většinou stačí podpůrná péče.

U morčat je potřeba nasadit co nejdříve a léčbu musí doplnit všeobecná podpora, přídavek vitamínu C, tekutiny, dokrmování nebo i kyslík. I tak je prognóza nejistá.

U prasat se k překonání kritických období růstu používají nejčastěji sulfonamidy.

Prevence onemocnění

Psy je možné proti nemoci očkovat, vakcinace je součástí očkování proti psincovému kašli. Pro prasata je k dispozici vakcína proti sípavce, která chrání selata proti bordetelové a pasteurelové infekci nosu.

Morčata by neměla být držena společně s králíky a psy.

U všech zvířat nemoc tlumí dobré podmínky chovu, dobře živené šťastné zdravé zvíře se sice může nakazit, ale nemusí onemocnět.

Bordetella bronchiseptica u lidí

Bakterie může osídlit i sliznice dýchacích cest člověka, ale obvyklé to není. Onemocnění ve formě rýmy nebo kašle je už velice vzácné a vyskytuje se jen u lidí trpících vážným narušením imunity.

Z hlediska přenosu na člověka jsou rizikem především pusinky od psa a styk s aerosolovanou vakcínou proti psincovému kašli.