Onemocnění žaludku a střev
Králík má malý žaludek přizpůsobený k častému příjmu malých porcí krmiva. Nedokáže zvracet. Tenké střevo je dlouhé a má malý průměr. Končí ve zvláštním úseku střeva, který je vlastní jen králíkům. Tato oblast, sacculus rotundus, třídí tráveninu na tu, která obsahuje fermentovatelnou vlákninu a na tu, která už nijak užitečná není. Trávenina s vlákninou je vtlačena do slepého střeva. Slepé střevo králíka je objemný tenkostěnný orgán, který vyplňuje značnou část dutiny břišní. Je to fermentační nádoba, ve které symbiotické mikroorganismy vlákninu rozloží na využitelné živiny a vitamíny. Produktem fermentace je tzv. cékotrof, neboli měkký bobek.
Měkké bobky odcházejí tlustým střevem. Obvykle se tak děje v noci, když má králík klid a u zdravého králíka chovatel ani neví, že měkké bobky existují: Králík je požírá rovnou z konečníku.
Nestravitelná trávenina odchází tlustým střevem a formuje se v charakteristické suché bobky.
Cokoliv, co naruší správné fungování tohoto systému, má potenciál způsobit parézu trávicího traktu, tzn. nechutenství a zástavu tvorby bobků. Lehká forma narušení trávení se projevuje hlavně objevením se nesežraných měkkých bobků. Nepoučení chovatelé je často považují za průjem.
Neschopnost králíků zvracet způsobuje jejich citlivost k nadmutí. Přebytek škrobů v krmné dávce především u mláďat narušuje složení střevní mikroflóry a může samo o sobě způsobit akutní smrt.
Nakažlivá střevní onemocnění králíků se projevují zpomaleným růstem, nechutenstvím a průjmem. Je jich mnoho, největší význam má kokcidióza a kolienteritida, průjem způsobují i rotaviry a koronaviry a velmi častou nemocí se zatím neznámou etiologií je epizootická enteropatie neboli žbluňkavka.
Onemocnění jater
Nejnápadnějším onemocněním jater králíků je jaterní kokcidióza. Játra jsou hlavním zasaženým orgánem také při moru králíků – příčinou úhynu je akutní selhání jater, ale pouhým okem jsou změny na játrech vidět málokdy.
Játra mohou být zasažená při jakékoliv celkové bakteriální infekci, pak se na nich tvoří různě velké, většinou bílé, skvrny nebo uzlíky.
Onemocnění kůže králíků

Zdroj: Wikimedia Commons
Nakažlivá onemocnění kůže jsou častější v zanedbaných chovech v králíkárnách. Králíky trápí především dravčíkovitost (projevuje je tvorbou lupů hlavně na hřbetě) a ušní svrab (kornoutovitě utvářené strupy ve zvukovodu).
Kožní hnisavá ložiska jsou většinou způsobena bakterií Pasteurella. Na pánevních končetinách vznikají často otlaky (ulcerující pododermatitida), hlavně u králíků obézních a velkých plemen při ustájení na tvrdém, vlhkém, špinavém nebo na nevhodných roštech. Kůže trpí také při dlouhodobém zvlhčování – při slinění (při onemocnění zubů), při chronickém výtoku z očí (ucpaný slzný kanálek) nebo při inkontinenci (onemocnění ledvin, močového měchýře, při ochrnutí).
Nápadné a charakteristické jsou kožní změny při myxomatóze a při syfilis králíků. Výtok z nozder bývá příznakem nakažlivé rýmy králíků, případně vysoké koncentrace amoniaku nebo prachu v životní zóně zvířat nebo alergie.
Onemocnění dýchacích cest, plic a srdce
Nejdůležitější příčinou rýmy a zápalu plic je pasteurelóza králíků. Onemocnění srdce trápí především starší a staré králíky a je dáno pokročilým věkem.
Onemocnění vylučovací a rozmnožovací soustavy králíků
U starších králíků není vzácností chronický zánět ledvin, souvisí to s vysokým věkem. Králici bez ohledu na věk mohou trpět močovými kameny, v případě králíků je to spíše „močová pasta“. Králíci přirozeně vylučují do moči velké množství vápníku, proto je jejich moč zakalená. Pokud jsou ale překrmováni vojtěškou nebo vitamínovými doplňky, obsah vápníku v moči překročí zdravou mez a výsledkem jsou bolestivé kameny.
Z nemocí rozmnožovací soustavy je nejdůležitější pyometra, způsobená pasteurelami, a vůbec nejčastější nádorové onemocnění králíků vůbec, adenokarcinom dělohy.
Onemocnění mozku a páteře
Častým příznakem neurologické poruchy u králíka je náklon hlavy na stranu. Příčiny jsou v podstatě dvě: encefalitozoonóza nebo zánět vnitřního ucha způsobený pasteurelami.
Náhle vzniklé ochrnutí pánevních končetin je traumatického původu. Králík má velmi křehkou páteř a velmi silně osvalený kříž a stehna. Silným trhnutím nohama si může páteř dosti snadno zlomit. Stává se to při nevhodné manipulaci a fixaci, když se králík v ruce poleká a silně vykopne, nebo i v králíkárně při vylekání. Králici chovaní na malém prostoru bez možnosti výběhu jsou ke zlomeninám háklivější, protože mají řidší kosti. Ochrnutí je nevratné.
Křečové stavy u králíka mají mnoho různých příčin. Relativně nejvíc vratné jsou křeče při encefalitozoonóze. Jinak jsou křeče známou blížící se smrti a doprovází úhyn při přehřátí, dušení, moru, selhání ledvin nebo při toxémii březích králic.