Nemoci ovcí

Nemoci ovcí představují poruchu správného fungování orgánu, orgánových systémů nebo i organismu celkově. Příčinou nemoci může být nepříznivé působení vnějšího prostředí, špatná péče nebo výživa. Tyto neinfekční vlivy jsou u ovcí časté. Kromě toho ale ovce může postihnout mnoho různě závažných nakažlivých nemocí a ovce jsou vnímavé také k nemnohým nákazám, které je považují za nebezpečné.

Mezi nejčastější nemoci ovcí patří poruchy funkce předžaludku: jednoduchá bachorová indigesce a akutní acidóza, nemoci z podvýživy, hlavně nedostatek selenu, vitamínu E a jodu, slezová a střevní červivost, enterotoxémie, tetanus a pasteurelóza a nakažlivé kulhání ovcí.

Nemoci ovcí podle orgánových systémů

Mezi časté onemocnění ovcí patří nemoci kůže. Příčin je mnoho, z neinfekčních je to především solární dermatitida, častá v letních měsících u ovcí s bílou hlavou, zvláště pokud se pasou v porostech obsahujících třezalku nebo jiné rostliny s podobným účinkem nebo při vystavení určitým plísním. Nelze pominout ani poruchy kůže, které jsou způsobené odíráním o použitou technologii a okusování a požírání vlny může být také zlozvyk, spuštěný nedostatky ve výživě.

Nakažlivými kožními nemocemi ovcí je především

• myiáze, nálet much
• psoroptový svrab
• klošovitost
• dermatofilóza
• příměť pysková

Na pastvinách trápí ovce také sání klíšťat, která jsou navíc vektory dalších nemocí (anaplasmóza, babésióza, klíšťová encefalitida).

U ovcí je důležité dbát na zdraví paznehtů a jejich pravidelnou úpravu. Vůbec nejčastější nakažlivou příčinou kulhání je infekční hniloba paznehtů.

Nemoci trávicího traktu ovcí

Obrovský význam mezi nemocemi ovcí mají choroby vycházející z postižení trávicího traktu. Ovce jsou, jako ostatní přežvýkavci, citlivé k náhlé změně složení krmné dávky. Dietní chyby jsou příčinou poruchy funkce bachoru. Narušené, namrzlé nebo plesnivé krmení může způsobit katar střev a průjem. Náhlý příjem krmiva s obsahem jednoduchých cukrů (jádro, pečivo, ovoce) je příčinou akutní acidózy bachoru, což je život ohrožující, prudce probíhající onemocnění. Ovce jsou také citlivé k různým typům otrav, které se projevují různě vyjádřeným narušením trávení a případně dalšími příznaky, dle typu jedovaté látky.

Mezi nakažlivé příčiny zánětu trávicího ústrojí patří především vnitřní parazité. Především u jehňat škodí jednobuněční cizopasníci patříci mezi kokcidie (kokcidióza a kryptosporidióza). Tyto nemoci se projevují hlavně průjmem. Celosvětově je problémem ovcí v oplůtkovém chovu začervení – slezová nebo střevní červivost. Kromě průjmu je začervení také důležitou příčinou chudokrevnosti, snížené užitkovost a celkového chřadnutí zvířat. Nápadným příznakem, který značí začervení, je chladný otok v mezisaničí.

Z trávicího traktu vychází také nemoci způsobené klostridiemi, především enterotoxémie. Průběh těchto onemocnění je však natolik perakutní, že průjem bývá příznakem zřídka, typický je náhlý úhyn.

Nemoci dýchací a vylučovací soustavy

Nejčastější nemocí ovcí, která postihuje dýchací aparát ovce, je zápal plic. Příčinou zápalu plic jehňat bývají bakterie, nejprudčeji probíhá infekce pasteurelami. U starých ovcí je nejčastější příčinou chronického kašle maedi-visna. Ovce mohou onemocnět také plicními červy.

Mezi onemocnění vylučovací soustavy patří především močové kameny. To je častá nemoc vykrmovaných beránků a překrmovaných plemenných beranů.

Nemoci ovcí postihující mozek

Nervové příznaky u ovcí mohou mít neinfekční (polioencefalomalacie) i infekční příčiny. Mezi nakažlivé záněty mozku patří především listerióza a klusavka. Známá, ale méně častá nemoc je vrtohlavost, způsobená růstem boubele tasemnice.