Nemoci ovcí

Poruchy reprodukce ovcí

V produkčních stádech ovcí mají velký význam poruchy reprodukce. U těchto nemocí má veliký význam péče chovatele, nedostatečné krmení stejně jako překrmování může způsobovat neplodnost.

V souvislosti s porodem je dosti častým problémem ztížený, nepokračující porod a zadržení lůžka.

Kromě neinfekčních příčin zmetání, kterých je velmi mnoho, existují nakažlivá onemocnění, která se projevují potraty. Některá patří mezi nebezpečné nákazy. Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace přikazuje všem chovatelům zajistit odběr krve a vyšetření zmetalek na brucelózu. Nejčastější nakažlivou příčinou zmetání ovcí je toxoplasmóza a kampylobakterióza.

Během březosti může špatná výživa bahnic vyvolat ketózu nebo hypokalcémii. Nedostatek jodu je příčinou slabých jehňat se strumou a celkové narušení plodnosti. Neplnohodnotné krmení je také častou příčinou výhřezu pochvy, vliv má i vrozená predispozice.

Úhyny jehňat také způsobuje především zanedbaná péče, nedostatečné napití kolostra (bez mleziva jehňata prakticky vždy uhynou!), podchlazení, průjmová onemocnění daná špatnými podmínkami chovu a zánět vemene matek s malou mléčností.

Nemoci, které postihují celkově organismus ovcí

Mezi taková onemocnění patří především různé nedostatky ve výživě: nutriční svalová dystrofie, pastevní tetanie či celkově podvýživa.

Z častých infekčních onemocnění je takovou nemocí tetanus.

Nemoci ovcí přenosné na člověka

Existuje nemálo nemocí, které jsou z ovce přenosné na člověka. Nejvážnější z nich je brucelóza, původce vlnivé horečky. V Česku se tato nemoc, přenosná mlékem a nepasterizovanými sýry, naštěstí nevyskytuje.

Přenosné jsou některá kožní onemocnění, jako například kožní plísně, dermatofilóza nebo příměť. Člověk se může nakazit také kaseózní lymfadenitidou, což je nemoc způsobující u ovcí abscesy mízních uzlin povrchových i vnitřních. Některé nemoci mají ovce a lidé společné, ale přenos z ovce na člověka je vyloučen, jako například tetanus, nebo je nepravděpodobný, jako například při vzteklině. Jiné nemoci se přenáší jen živočišnými produkty, například listerióza, toxoplasmóza. Všeobecně je ovcím a lidem společná infekce E. coli, leptospirami, salmonelami, tuberkulózou.

Nákazy ovcí, které se považují za nebezpečné podle veterinárního zákona

• brucelóza ovcí a koz
• enzootické zmetání
• epididymitida beranů
• klusavka
• maedi-visna
• mor malých přežvýkavců
• nakažlivá agalakcie
• nemoc Nairobi
• neštovice ovcí

Ovce jsou navíc vnímavé i k mnoha nebezpečným nákazám, které jsou společné více druhům zvířat, jako je katarální horečka, listerióza, leptospiróza, paratuberkulóza, Q horečka, slintavka a kulhavka, sněť slezinná, tuberkulóza a vezikulární stomatitida.

Jak poznat nemocnou ovci

Možná se to jeví jako nadbytečná informace, ale ne vždy je chovatel schopný nemoc poznat. Ovce je zvíře – kořist a onemocnění na sobě nechce nechat dlouho znát. Je-li ovce ve vlně, na první pohled není vidět ani výživný stav. Chovatel by se proto měl naučit hodnocení výživného stavu podle nahmatání výběžků páteře.

Zdravá ovce není ani tlustá, ani hubená, na její kůži nejsou žádné lysiny a v srsti/rounu neběhají žádná zvířátka. Zvířata jsou také čistá a ani vlna v okolí vulvy a konečníku není znečištěná nebo mokrá. Známou zdraví je také přiměřená aktivita, zájem o krmivo a časté přežvykování. Trus zdravé ovce je formovaný do charakteristických pevných bobků.

Normálně probíhající porod je rychlý, vypuzovací fáze trvá maximálně hodinu, u vícečetné březosti maximálně dvě hodiny. Jehňata se nejčastěji rodí v poloze přední, kdy do porodních cest vstupují zároveň obě hrudní končetiny s chodidlovou plochou směřující dolů a na nich položená hlava. Asi 40 % jehňat přichází na svět v poloze zadní, kdy do porodních cest vstupují obě zadní končetiny s chodidlovou plochou nahoru. Jakékoliv odchylky – z bahnice kouká jen jedna končetina, jen hlava, jen ocas, hrudní končetiny bez hlavy, případně ovce tlačí a do porodních cest nevstupuje nic – je ztížený porod a to vyžaduje okamžitou pomoc.

Léčba nemocí ovcí

Tato kapitola je pouze úvodem, nemá za cíl vyjmenovávat všechny možné nemoci ovcí, těch je celá další řada. Diagnostika konkrétního onemocnění a jeho léčba spadá do gesce veterinárního lékaře, bez jeho pomoci se chovatel ovcí v žádném případě neobejde.

Chovatel sám by ale kromě čísla na zvěrolékaře měl být vybaven lékárničkou k poskytnutí nutné první pomoci. Součástí takové lékárničky je kromě dezinfekce i léky proti nadýmání, pro léčbu acidózy a ketózy a pro podporu funkce bachoru.

Domácí lékárnička pro ovce

Prevence nemocí ovcí

Prevencí onemocnění ovcí je především správná úroveň chovu a poskytnutí kvalitní výživy a čisté prostředí. Ovce je třeba chránit před vnějšími cizopasníky a před parazity vnitřními, k tomu slouží na míru sestavený antiparazitní program, jehož součástí kromě cíleného použití antiparazitik musí být také řešení životního prostředí zvířat a sanace pastvin.

Proti některým nemocem je možné ovce chránit očkováním.