Panleukopenie

Léčba panleukopenie koček

Panleukopenie je virové onemocnění, to znamená, že proti původci samotnému neexistuje účinný lék. Léčba je jen podpůrná a u akutní panleukopenie se zakládá obvykle na hospitalizaci na kapačkách ke zvládnutí dehydratace. Bez infuzí je panleukopenie absolutně neléčitelná. Léčba musí být zahájena hned a musí být razantní.

První dva dny léčby je nutná hladovka, při nutkavém zvracení se nedává ani pít. Zvracení a nevolnost se potlačují léky. Dále se přímo do žíly podává kombinace silných antibiotik jako prevence otravy krve. Na začátku nemoci, je-li to potřeba, je možné kočce pomoci i transfuzí krve nebo aspoň plazmy. Zvířatům pomáhá také vitamín B12.

I když se začne-li se správnou léčbou včas, často hyne více než polovina nemocných koťat, přičemž šestitýdenní mají menší šanci než ta osmitýdenní či starší. V zahraničí jsou dobré zkušenosti s použitím léku filgrastimu, který dokáže stimulovat tvorbu bílých krvinek v kostní dřeni. Filgrastim se podává 1x denně po tři dny, pak se udělá pauza a následují další dvě dávky. Lék nenahrazuje kapačky ani antibiotika, ale účinně doplňuje léčbu, která může být úspěšná až v 90 % případů.

Nevýhodou filgrastimu je to, že se jedná o lidský lék. Kočce stačí 10krát menší dávka než člověku a pro jednu kočku je tím pádem lidské balení příliš velké a drahé.

Bez léčby dosahuje úmrtnost při akutní panleukopenii 90 %. Na rozdíl od podobné nemoci, psí parvovirózy, nezáleží úmrtnost nemoci na věku nemocného zvířete.

Pokud nemocná kočka přežije prvních pět dní, už se uzdraví. Návrat k normálu může trvat delší čas. Dlouhodobé následky akutní panleukopenie nezanechává.

Jak odhalit panleukopenii

U neočkovaných koček a u všech koťat, u kterých se objeví horečka, zvracení a průjem doprovázený dehydratací a otravou krve, by měla být zvažována právě panleukopenie.

Střevní záněty koťat mají však mnoho jiných původců, především parazitů. Těžká škrkavčitost a nemoci způsobené prvoky jako jsou giardie, isospora nebo toxoplasma umí také způsobit vážné průjmy. U těchto nemocí je choroba doprovázená zvýšeným množstvím bílých krvinek a i když je přítomná chudokrevnost v důsledku krvavého průjmu, krevní obraz ukazuje známky funkční kostní dřeně.

Podobné příznaky jako pankeukopenie může mít i proděravění střeva kvůli spolknutému cizímu tělesu, což je ale u koťat vzácnost, nebo otrava jedem na krysy.

Nemocí, která se vůbec nejvíce podobá panleukopenii, je tzv. syndrom podobný panleukopenii, který může doprovázet infekci FeLV, kočičí leukemii. K odlišení FeLV se proto používají rychlotesty dělané z krve. Jak opravdová panleukopenie, tak FeLV jsou doprovázeny chudokrevností a malým počtem bílých krvinek v krvi nemocné kočky.

Testy na přímé odhalení kočičího parvoviru neexistují, ale běžně se používá testovací souprava určená pro diagnostiku parvovirózy psů. Dalším vodítkem k diagnóze je kombinace zánětu střev a poklesu celkového počtu krvinek.

Ochrana proti panleukopenii

Protože parvovirus je v prostředí velmi odolný, technická opatření zabraňují infekci těžko.

Spolehlivou ochranou je pouze očkování. Vakcína proti panleukopenii je součástí všech běžných trojkombinací. I přesto, že očkování není povinné ze zákona, kvůli nebezpečnosti nemoci zvláště pro koťata a mladé kočky je opravdu dobré, kdyby byla většina koček očkovaná.

Do chovu, kde se vyskytla panleukopenie, lze přidávat jen a pouze správně naočkované kočky. Správně naočkované kočky v tomto kontextu jsou jen ty, u kterých bylo poslední očkování provedeno po 20. týdnu věku. Všechna mladší koťata jsou v takovém prostředí ohrožena nákazou.